Chvíle rodinné pohody nic nestojí

Vydání: 2004/50 Předvánoční domov, 7.12.2004, Autor: Marie Mesanyová

Jsem matka v domácnosti, máme tři děti (10, 7, 5 let) a doma žijeme z manželova platu. Zůstala jsem doma, abych se mohla dětem více věnovat, ale mám pochybnosti, zda je v dnešní době vůbec rozumné vydat se cestou matky v domácnosti. Zvláště se mě zmocňují pochybnosti vždycky před Vánoci, kdy dětem nemůžeme koupit dárky, po kterých pokukují. Nejde o drahé dárky, ale o běžné věci, které mají jejich vrstevníci. Jak jim máme nejlépe vysvětlit, že jejich Vánoce nemohou být tak bohaté jako v ostatních rodinách, a že čas, který jim věnujeme, je také dar, i když z lyží by měli asi větší radost.

Markéta D., České Budějovice

 

Problémem, nad kterým se zamýšlíte, je v podstatě zvažování dvou hodnot: věnování se dětem na jedné straně, nebo vydělávání peněz jakožto prostředku k získání věcí a potažmo i dětské radosti. Podívejme se na tyto hodnoty podrobněji.

Máte pravdu, že čas je dar, který svým dětem věnujeme. Ale hodnota času se odvíjí od toho, čím je naplněn. Rodičovskou péči zaměřenou výhradně na „U-U-U“ (uvařeno, uklizeno, úkoly), případně doplněnou o roli policajta a soudce dětských sporů, pravděpodobně děti skutečně neocení. Zato ocení něco jiného - např. sedmiletý kluk si jako odměnu za mimořádný výkon (ve škole, v hudebce nebo i jinde) přeje „domácí pohodičku“. Rodiče vědí, co to znamená: pokud možno celá rodina si sedne kolem stolu, zapálí se svíčky, uvaří se čaj, kafe či horká čokoláda (když jsou sušenky, je to ještě lepší) a pak si přítomní jen vyprávějí - jaké to bylo, když byly děti malé, co kdo zažil, co si kdo pamatuje - a prohlížejí si fotky nebo mluví o svých plánech, přáních a snech. Každý může říct, co chce. Užívají si to všichni: mladší i starší sourozenci, i sami rodiče. Pro ně to ovšem znamená na chvíli zapomenout na nevyžehlené prádlo a nevytřené schody i na pětku z domácího úkolu, kterou některé z dětí přineslo ze školy. Nestojí to peníze, ale čas, fantazii, pozornost, zájem. Znamená to nabídnout dětem nějaký program, nápad, ale nechat je, aby ho samy rozvinuly, a pak už „hrát podle jejich pravidel“.

Může jít i o jinou společnou aktivitu - výlet, procházku, společenskou hru. Podstatné však je, že to dětem přináší radost a bezvýhradnou pozornost rodičů, obejde se to bez napětí a strašáka věčných povinností. Takové nevšední chvíle společné pohody jistě není možné prožívat stále - ani když je maminka s dětmi doma. Ale jsou potřebné, protože symbolizují hodnotu veškerého rodičovského času a pozornosti – což děti (čím jsou menší, tím více) přijímají jako samozřejmost. Jsou zároveň konkrétním obrazem vztahu, který lze uchovat v paměti a vracet se k němu, těšit se na něj.

NAUČIT SE VYBÍRAT

Všichni rodiče touží udělat svým dětem radost, vidět je šťastné, dopřát jim krásné překvapení. Nejen kvůli nim samotným, ale i pro vlastní dobrý pocit a uspokojení. Šťastné děti jsou potvrzením naší rodičovské úspěšnosti. Je také pravda, že ten krásný okamžik rychle odezní a cena, za kterou jsme dar pořídili, na tom mnoho nezmění.

Nesplněná přání jsou součástí běžného života - a to v každé finanční situaci (v některé jsou samozřejmě častější). Je velkým vkladem do života, pokud se člověk už jako dítě naučí brát jako běžnou součást reality to, že si něco nemůže dovolit, resp. dovolit ihned. Umět tyto chvíle prožívat bez velkého smutku a trápení je projevem určité duševní zralosti, které se děti teprve učí. Ruku v ruce s tím jde i dovednost hospodařit – vybírat si, co můžeme pořídit hned, co může počkat a co pravděpodobně zůstane navždy jen přáním. V tomto smyslu můžeme zhodnotit spolu s dětmi i jejich přání: společně sestavit jejich pořadí, domluvit se, co je prioritou, na čem jim nejvíce záleží, co je relativně dostupné. Pokud se jedná o věci, které považujeme za užitečné a rádi bychom je dětem dopřáli, můžeme opět společně zvažovat, zda se nedají pořídit z druhé ruky (na inzerát, v bazaru, v second handu), a případně na ně postupně začít šetřit. To dětem umožní lépe si uvědomit jejich hodnotu. A věci, které - přestože nejsou nové - dobře poslouží, odkazují k pravému smyslu věcí, který tkví v jejich účelu, ne v jejich vlastnění nebo novosti.

NEEXISTUJÍ JEN BOHATÍ

Ptáte se, jak dětem vysvětlit, že jejich Vánoce nemohou být tak bohaté jako u ostatních rodin. U jakých ostatních? Těch lépe situovaných? Nezapomínejme, že i v naší bohaté zemi žijí lidé ve velmi skrovných poměrech, na hranici bídy (přestože nejsou vidět, neboť často stojí „na okraji společnosti“). I oni patří k realistickému obrazu světa, který by děti měly znát. Když se tedy srovnávají s jedněmi (což jim nemůžeme mít za zlé), připomeňme jim také, že existují i ti druzí.

Už fakt, že jste se rozhodla zůstat s dětmi doma, sám o sobě vypovídá, která z obou hodnot je pro vás momentálně důležitější. Není potřeba všechno dětem vysvětlovat, mnohé totiž přejímají automatiky – nasávají z prostředí rodiny vzduch prosycený určitými hodnotami. (Zpochybňovat je začnou až s příchodem puberty.) Citlivě vnímají, jestli je materiální chudoba svobodným rozhodnutím a volbou, anebo stresem prosyceným neustálým stěžováním, pocitem křivdy a závisti.

Na závěr bych ráda připomněla, že rozhodnutí zůstat s dětmi doma nemusí být jediné správné a také ne definitivní. Práce není jenom vydělávání peněz, ale je i důležitým zdrojem uspokojení a společenského ocenění. Je krásné, když i děti mohou být hrdé na pracovní úspěchy rodičů. Třináctiletý školák si upřímně povzdychl, když se jeho dálkově studující maminka vrátila ze zkoušky: „Já bych chtěl být jako maminka. Ta se nikdy neučí a vždycky přinese jedničku!“ A schopnost převzít některé domácí povinnosti (což je v takovém případě nutností) je pro děti také významným vkladem do života.

Není to zrovna Barbie, ale jsou přece i jiné radosti...

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay