20. 5. 2014
|
„Ne imigrantům,“ burcuje billboard hnutí Úsvit temné stránky v duších českých voličů. Do úsměvu se na něm nutí někdejší jednička kandidátky Klára Samková. Ano, ta, která o sobě prohlašovala, že „nemá ani kapku cikánské krve“. Takových billboardů visí po republice spousta, tento, na silnici Praha
– Strakonice je nicméně obzvlášť nechutný. Jen pár kilometrů odtud leží bývalý koncentrační tábor pro Romy.
Vydání: 2014/21 Tomáš Halík podpoří nadační fond, 20.5.2014
Téma: Češi a rasismus
Že nešlo o sběrný tábor pro nezaměstnané Romy, jak se někdy tvrdí, dosvědčuje mimo jiné americký publicista Paul Polansky. V knize Tíživé mlčení nechává mluvit přeživší: „Lety byly horší než Osvětim a čeští dozorci byli krutější než Němci.“
Jako by se s Lety v posledních dnech roztrhl mediální pytel. V souvislosti s výročím konce války, a dost možná i v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu, si tu politici podávají kliku dveří. Aktivisté se pokoušeli o blokádu vepřína, který leží na místě někdejšího tábora. Až pomine mediální zájem, zůstanou v Letech zase jen repliky někdejších baráků a všudypřítomný puch z nedalekého velkokapacitního prasečáku. Na místě lágru, kde živořilo na 1 300 českých občanů, je dnes chováno 13 tisíc prasat…
V dnešním tématu KT ale nebudeme hovořit jen o Letech. Podíváme se, kde hledat kořeny české nesnášenlivosti vůči menšinám. Je antisemitismus skutečně už jen dávnou minulostí? Bylo správné vyhnat sudetské Němce? A je správné mlčet k neonacistickým protiromským pochodům a vyjádřením?
„Je to má vina,“ říkáme každou neděli. Dokážeme to opravdu, nebo raději setrváváme v pohodlné roli oběti? Nedávno zesnulý spisovatel Věroslav Mertl napsal v době, kdy se protestovalo proti radaru v Brdech, fiktivní dopis americkému prezidentovi. Ironicky poznamenal, že podílet se na společné obraně sice nechceme, ale to nic nemění na naší „neochvějné ochotě nechat se v případě potřeby zase kdykoliv osvobodit“.
Možná by šlo parafrázovat jeden okřídlený výrok. Kdo neuzná vlastní vinu, bude nucen ji prožít znovu. Mějme to na paměti nejen v kostele, ale i před volebními urnami.