Vydání: 2011/15 Komiks, 6.4.2011, Autor: Jiří Gračka

Nádvořím před velehradskou bazilikou burácí rachot těžké techniky a ze zahrady, která komplex bývalého kláštera obklopuje, jsou slyšet hlučné motorové pily dělníků. Zatímco venku probíhá úprava veřejných ploch a jarní práce, v prostorách dnešního Stojanova gymnázia přerušuje ticho jen vznešená melodie latinských veršů. O prvním dubnovém víkendu se totiž na Velehradě sešli lidé, kteří se zajímají o gregoriánský chorál.

„Nejde jen o to, dobře zazpívat melodii, při zpěvu chorálu je důležité vnímat i text a to, jak jsou slova s hudbou provázána,“ vysvětluje lektor Jiří Hodina, který se chorálu věnuje už řadu let. Proto dříve než s účastníky začne nacvičovat nějaký verš, latinský text nejprve přeloží. Naslouchá mu okolo třiceti zájemců, mezi nimiž nechybí mladší ročníky ani lidé pokročilejšího věku. Téměř celou sobotu věnují společnému nácviku zpěvů, kterými pak doprovodí bohoslužby ve velehradské bazilice. „Zpívat budeme při dnešních nešporách a zítra při nedělní mši,“ vypočítává Petr Číhal z nedalekého Starého Města. Gregoriánský zpěv je podle něj dnes spíše záležitostí menších skupin. „Pro veřejnost je určitě srozumitelnější čeština,“ dodává. Jak ale říká Jiří Hodina, chorální nápěv a mateřský jazyk se nemusí vylučovat. „Sám jsem si to zkusil, když jsem kdysi pro duchovní cvičení připravil ranní a večerní chvály v češtině s melodií v duchu chorálu,“ vzpomíná. Podle Petra Hudce z Matice velehradské, která setkání už čtvrtým rokem pořádá, má víkend připomenout západní, cisterciáckou tradici Velehradu. „Nejde ale jenom o historii. Zpěv chorálu člověku pomáhá, aby se ztišil,“ vysvětluje Petr Hudec. Jeho slova potvrzuje Jiří Hodina: „Chorál pracuje i s tichem a umožňuje tím člověku, aby vnímal obsah textů a to, jak k němu promlouvá Bůh. Chceme takto lidem – a zvláště mladé generaci – nabídnout jiný pohled na liturgii, ukázat jim nový rozměr bohoslužby.“