Vydání: 2009/32 Putování za kapličkami, 6.8.2009, Autor: Tomáš Kutil

Příloha: Perspektivy

V sérii rozhovorů s politiky, kteří se hlásí ke křesťanství a zároveň zastupují uskupení, jež mají šanci uspět v podzimních parlamentních volbách, přinášíme tentokrát rozhovor se senátorem Jaromírem Štětinou. Podporuje předvolební spolupráci hnutí Starostové a nezávislí a TOP 09 a na konci července se stal členem jejich společného senátorského klubu.

Máte za sebou poměrně pestrou minulost: byl jste válečným zpravodajem, teď jste senátorem. Která profese je podle vás náročnější?

Stále se považuju za novináře, je to moje hlavní povolání, a řízením osudu jsem teď momentálně senátor. Kdybych měl říct, co mě víc uspokojovalo, pak samozřejmě novinařina, ta mi schází. Povolání válečného zpravodaje bylo samozřejmě náročnější. Během čtrnácti let jsem prošel víc než dvaceti válečnými konflikty – a to stačí. Rozhodl jsem se, že už to dělat nebudu, už na to ani nemám věk. Existuje taky jedno krásné latinské přísloví: „Mente et maleo.“ Mysli a pracuj. A ta válečná novinařina znamenala nádhernou symbiózu fyzické a duševní námahy. Ta u toho senátorského řemesla samozřejmě schází, ale někdy je to i docela dobrodružné.

Patříte k jedné z nejvýraznějších postav kolem hnutí Starostové a nezávislí. V politice jste ale byl už předtím, než jste s nimi začal spolupracovat. Čím vás zaujali právě oni?

Přišli za mnou, zdali bych za ně nekandidoval do Evropského parlamentu, což jsem docela rád přivítal. Kandidatura se sice nepovedla, poněvadž jsme pro toto hnutí získali pouhých 2, 3 procenta hlasů, avšak pro zcela neznámé hnutí to zas nebyl tak špatný výsledek. Nota bene když se podařilo splnit paralelní cíl, vyprofilovat naše hnutí tak, aby se mohlo stát důstojným partnerem pro Kalouskovu a Schwarzenbergovu TOP 09. Kalousek pochopil, že bez Starostů a nezávislých nedá dohromady kandidátky. Tomuto hnutí fandím, protože se tu odehrává něco výjimečného. Zatím vždycky, když chtěl někdo založit politickou partaj, sebral pár kolegů a kamarádů intelektuálů, posadili se v Praze v kavárně a založili stranu. Avšak v tomto případě tomu tak nebylo, toto hnutí vzniklo skutečně ve všech krajích, zespodu. A navíc se mi u Starostů líbí, že oni nepolitikaří, ale starají se o své občany. Takže jsem přesvědčen, že to byla dobrá volba i ze strany Kalouska a Schwarzenberga.

V čem podle vás mohou tato uskupení zaujmout voliče-křesťany nebo voliče, kteří křesťanské hodnoty pokládají za důležité?

Především je zajímavé, že v Česku existuje zhruba šest tisíc starostů, z nichž jsou kupodivu čtyři tisíce nestraníků. A mezi nimi je celá řada lidí, kteří jsou voliči lidovců, poněvadž jsou nábožensky založení a mnozí z nich aktivní křesťané. Co může dát strana TOP 09 věřícím, nedovedu nyní odhadnout. Může však věřícím nebo komukoli jinému nabídnout něco, co jim žádná jiná politická strana nenabízí. Zatím se domnívám, že je to slušná partaj. Jako pro každého věřícího člověka, je pro mě důležité, že vznik tohoto nového uskupení může být velmi zásadní překážkou k tomu, aby se k moci dostala paroubkovsko-filipovská formace. To je pro mě – pokud se rozhoduji pro jeho podporu – věc naprosto zásadní. Zkrátka nechci, aby tady vítězila naše sdružená levice. Chtěl bych, abychom reformy dovedli do konce. Tyto volby budou velkým historickým mezníkem. Jde totiž o to, jaká bude koncepce sociální politiky našeho státu na mnoho let dopředu.

Co znamená víra a Bůh pro vás osobně? Ovlivňuje to nějak vaši práci?

Myslím, že víra moji práci neovlivňuje, protože je pro mne něco tak přirozeného jako dýchání. Jsem pokřtěný katolík, ale nejsem praktikující křesťan. Vím však bezpečně, že jakákoli víra dělá člověka lepším. Lidé, kteří nemají víru, jsou nebezpeční, protože se zbaví toho, co je pro člověka nejdůležitější – bohabojnosti. Bohabojnost je nádherné slovo, protože znamená úctu k něčemu, nikoli strach před něčím. Je-li člověk bohabojný, většinou si lépe rozmyslí, než udělá nějakou lumpárnu. Pro celou společnost je víra nesmírně důležitá.

Proč jste společně s dalšími založil senátorský klub TOP 09 a Starostové a nezávislí?

Vzniklo to tak, že se stávající Klub otevřené demokracie rozhodl pro změnu názvu. Byl to jasný výraz podpory novému hnutí. To ještě nemá zástupce v Poslanecké sněmovně a Starostové mají v Senátu jenom jednoho senátora; od nás je to tedy především výraz jasné podpory.

Pokud ve volbách uspějete, jak si představujete povolební spolupráci? Chtěli byste jít do vlády?

Nejsem ani členem, ani ve vedení těchto stran, takže teď prezentuji pouze svůj názor. Rád bych viděl vládnoucí koalici ODS s TOP 09 a Starosty. Bylo jasně řečeno, že když se TOP 09 dostane do Poslanecké sněmovny a přitom vyhraje Paroubek, nebude s ním spolupracovat.

Jakou vidíte šanci na spolupráci s KDU-ČSL?

Nevidím důvod, proč s KDU-ČSL nespolupracovat. To je spíš otázka pro Miroslava Kalouska, jakou roli zde hrají jeho osobní animozity. Pro mě jsou to kolegové v Senátu a tam i v Poslanecké sněmovně představují tu slušnější složku politického spektra. Kdybych byl ve vedení této nové formace, samozřejmě bych spolupráci prosazoval.

Čím mohou podle vás vaše dvě strany obohatit českou politickou scénu?

Každé nové politické uskupení zpočátku mluví o slušné politice, avšak později často přichází zklamání. Vzhledem k tomu, že strana vznikla zespodu, si nemyslím, že jen tak ztroskotá. Neřekl bych, že je to strana na jedno použití. Jedním z hlavních programových cílů je spravedlivé rozpočtové určení daní. Pro stovky malých měst je zásadní věcí, kolik dostanou peněz. Zcela správně poukazují pánové Kalousek a šéf Starostů Gazdík na to, že rozpočet je nespravedlivý a že velká města dostávají nesrovnatelně více prostředků než malé obce. Především voliči v regionech by si měli uvědomit, že by se jimi placené daně mohly použít na rozvoj obce. Dalším cílem, mně velmi sympatickým, je skončit s „porcováním medvěda“. Vždyť se z těch peněz stavějí i nevěstince! Ideálně o penězích může rozhodnout právě starosta. Ten nejlíp ví, má-li postavit chodník, plynovou přípojku, nebo cyklostezku.

Jak na vás v poslední době působí atmosféra na české politické scéně?

Naštvanost voličů na velké partaje je zjevná, to si dnes nikdo nedovolí popírat. Něco nového v politice chtějí lidé vždycky. I kvůli ekonomické krizi jsme teď ve velmi těžké situaci. Z toho důvodu je třeba chránit čistotu podnikání a nedopustit korupci. Proto také Kalousek zveřejňuje všechny dárce, což je samo o sobě dosti nevídané. Nikdy jsem se s tím nesetkal ani u ODS, ani u ČSSD. Nejen kvůli krizi, ale i kvůli našemu geopolitickému postavení uprostřed Evropy není poslední dobou na české politické scéně dobrá atmosféra. Paroubkovo koketování s Kremlem je velmi nebezpečné. Představte si – šéf nějaké opoziční strany přijede na jakési partnerské jednání do Moskvy a úplně náhodou se na chodbě potká s Putinem. A pak spolu hodinu a půl hovoří. To je nebezpečný fenomén. Navíc, pěstuje-li si v Moskvě pan Paroubek tyto kontakty bez jakékoli účasti ministerstva zahraničních věcí. A že jsme ve sféře zájmu stále imperiálního Ruska, je taky pravda.

V čem vidíte největší nebezpečí plynoucí ze současného Ruska?

Zavražděná novinářka Anna Politkovská byla moje dobrá kamarádka. Ve druhé čečenské válce jsme spolu hodně spolupracovali a ona to napsala velmi výstižně – když nastoupil k moci Vladimir Vladimirovič Putin, přizval si k ruce několik desítek svých kolegů z KGB. Těch několik desítek kolegů z KGB si zase přizvalo ke spolupráci několik dalších desítek kolegů z KGB… Takže postupně, jak říkávala Anna Politkovská, KGB prorostlo do všech sfér ruské společnosti. Rusko je ovládané Federální službou bezpečnosti, jak se dnes KGB jmenuje. Není mezi nimi žádný rozdíl. Mají ten samý dům na Lubjance, jsou tam titíž lidé a používají stejné metody jako za časů KGB. A to má velmi významný vliv na uspořádání ruské společnosti. Putin učinil něco, co přímo odporuje ruské ústavě. Vybudoval v celém Rusku paralelní struktury moci. K voleným orgánům ve městech, republikách, guberniích a krajích vytvořil orgány paralelní, které se skládají z důstojníků Federální služby bezpečnosti. Jde o stínové vlády na všech úrovních ruské společnosti. Kdyby náhodou „zájem státu“ nebo „zájem národa“ potřeboval rázný zásah, převezmou moc, aniž by kdokoli na světě řekl popel, protože nikdo si neodváží do Ruska šťouchnout.

Jak může Rusko ohrožovat právě nás?

Hospodářsky ani moc ne, protože už není pro nás nejsilnější ekonomický partner. Maximálně skoupí další pozemky, nejen Karlovy Vary. Zato vidím ohrožení politické a vojenské. Není pravda, že nám Rusko přestalo hrozit. Obávám se, že by mohla nastat reanimace bolševické revoluce. Znám Rusko jako své boty, žil jsem tam v devadesátých letech jako novinář dvanáct let. Bolševik proti bídě nebojuje, nýbrž ji potřebuje, protože ta vytváří klima, kde snadno získává své voliče. Budeme-li nespolehliví partneři v NATO a budeme-li hrát různé pochybné hry ve vztahu k EU, můžeme se stát podivnou, nespolehlivou zemí, která sice může formálně patřit k EU, a dokonce mít euro, ale může u nás nastat například i to, co loni v Gruzii. Brzy tady budeme mít ruskou vojenskou základnu. Kde je psáno, že Paroubek s Filipem, když se dostanou k moci, nevyhoví prosbě „našich ruských partnerů“ a nepostaví tu vojenskou báň? Vždycky se to dá nějak odůvodnit.