26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Cestou 'zlatého středu'

1. 7. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/27 Cyrilometodějské dvojčíslo , 1.7.2008

Příloha: Perspektivy

Je dobře, že se Katolický týdeník i Perspektivy věnují nám křesťanům v politice. Dlouho se zdálo, že tato rovina křesťanské existence je tabu. Vnímám jejich snahu o vyváženost. Kritiku na naši adresu vítám, ale od řady čtenářů, našich příznivců, slyším stesky: Jak by dopadly konkurenční strany, kdyby na ně komentátoři vzali podobně přísný metr?
Ale nyní k Zrnovu textu Naši křesťanští demokraté na rozcestí (Perspektivy 10/2008). V KT 14/2008 jsem k dalšímu směřování KDU-ČSL uvedl: Je tu ale ještě jedna možnost: cesta sebevědomého, otevřeného dialogu se společností. Většinové společnosti nejsme jako křesťané příliš sympatičtí, to je fakt. Pokud se ale nebudeme ke křesťanství s vlídným sebevědomím hlásit, bude ta výčitka vůči nám dvojnásobná: „Jsou to křesťané, a ještě se za to stydí.“ Zrno s touto vizí souzní, neboť v závěru svého textu křesťanské demokraty vyzývá: Inspirací tedy budiž sebevědomé, neušlápnuté hájení tradičních hodnot vycházejících z křesťanství. Ano, o to jde. A půjde ještě víc (k podobnému závěru dochází i Petr Fiala ve své Laboratoři sekularizace). Jak by to „sebevědomé hájení tradičních hodnot“ mělo konkrétně vypadat?

Jak hájit tradiční hodnoty?
V praktické politice se pokouším o přístup, který stojí na pěti pilířích: Diagnóza současné společnosti, naší i západní vůbec, která by pracovala nejen s poznatky humanitních a společenských věd (antropologie, sociologie, politologie), ale brala by vážně i sociální učení církve (viz práce týmu Lubomíra Mlčocha Pokoj a dobro, Laici v dnešním světě a Pozvání na cestu).
Citlivá práce s událostmi, okolnostmi, „znameními doby“, s otřesy stereotypů (například soud, který přiřkl ženě „odškodné“ za nepovedený potrat). Je nutno postupovat důsledně, ale obezřetně, mj. i s ohledem na „pubertální“ rysy naší společnosti, která těžce snáší různá omezení, a navíc postrádá společně sdílený a reflektovaný hodnotový základ, o nějž by bylo možné se při debatách opírat.
(Sebe)vzdělávání. Při debatách se často setkávám s žalostnou úrovní vzdělanosti v oblastech, v nichž by dnešní křesťané měli mít jasno: fungování médií, pozadí „sporných“ morálních otázek, křesťanské sociální učení atd. To platí i o řadě členů KDU-ČSL – motivace k vzdělávání není u nás valná. Jak může vzkvétat jediná strana s křesťanským programem, když se mnoho křesťanů ve volbách rozhoduje jen pod vlivem médií, na základě estetických dojmů, falešných slibů, umně živených strachů, bez ohledu na reálné postoje stran například v etických otázkách?
Pomoc zvnějšku. Strana potřebuje trvalou odbornou pomoc těch, kdo nejsou jejími členy, ale sdílejí hodnoty i pohled na svět, který jí dává smysl. Zde souhlasím se Zrnem v tom, že „nedostatek intelektuálního zázemí“ limituje možnosti každé strany a té naší zvlášť; méně se shodneme jen v tom, že by nás mělo inspirovat to, co si vybudovala ODS.
Důvěra a odvaha riskovat. Dějiny světa neurčují jen ti viditelní, chytří a pragmatičtí. Už Masaryk řekl: Nakonec mívají takzvaní idealisté vždycky pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo víc než ti politikové, jak se říká, reální a chytří. Chytráci jsou koneckonců hloupí. – I prohra kvůli principům bývá nakonec výhodnější než ztráta tváře. Posiluje totiž nejcennější politický kapitál: důvěryhodnost. Bez „bláznovství pro Krista“, ochoty snášet typicky českou směs opovržení a předsudků se v politice dál nepohneme. Mají snad mladí křesťané před sebou atraktivnější výzvu?
A nyní k Zrnově kritice, kterou pokládám za neoprávněnou či vycházející z jiných než křesťansko-demokratických základů.

Konzervativní – nebo křesťansko-demokratický?
Zrnova polemika o tom, zda nazývat pozici KDU-ČSL konzervativní (vedle socialistické a liberální) či křesťansko-demokratickou, se může jevit jako akademický problém z oblasti politologie. Ve skutečnosti jde o zásadní problém praktický.
Obsah termínu „konzervativní“, jak je u nás běžně užíván, je zcela rozostřený. A nejen v křiklavém případě, kde se jedním dechem hovoří o liberálně-konzervativní orientaci (ODS), ale i v debatě o „konzervatismu“ Václava Klause, který u něj v lednu náhle „objevili“ někteří křesťané, včetně představitelů církví i naší strany. Jak rozumět tomu „konzervatismu“, když on sám charakterizoval své pojetí člověka takto: Svobodní jedinci jsou v rámci fungování takových anonymních společenských institucí jako je trh (v nejširším slova smyslu) a politická demokracie natolik disciplinováni důsledky svých vlastních činů, že nad nimi nemusí stát žádný vůdce, vychovatel, učitel, kazatel, demiurg, který by je poučoval a který by nad nimi a o nich moralizoval. „Dobré“ lidské chování je v tomto pohledu vedlejším produktem samotného žití, je výsledkem nepřetržitého „learning by doing“ neboli učení se za pochodu. Proto je možné a oprávněné tvrdit, že svoboda je hlavně o zodpovědnosti. Podstata lidského chování není v tomto pohledu apriorně či exogenně dána. Je veličinou endogenní a tvoří se reálným životem. Ekonom by řekl, že vzniká na trhu idejí a vzorců chování. Nikdo nemusí nikoho k ničemu nutit. Chování je otázkou svobodného výběru. – Co to má společného s konzervativním pojetím člověka, v němž je jeho podstata pevně zakotvena v jeho přirozenosti (není-li rovnou stanovena Bohem)?
Ne každý konzervativismus je slučitelný s křesťanstvím. Například konzervativismus nacionálního založení klade partikulární „národní zájmy“ nad společné dobro celku lidstva. Skepsí vůči evropskému integračnímu procesu (aktuálně ke kompromisní Lisabonské smlouvě) si Zrno spolu s kolegy z Občanského institutu a redakčním okruhem RC Monitoru notuje s „konzervativci“ typu Jana Zahradila, což je v rozporu s křesťanským univerzalismem, s postoji církve i Evropské lidové strany.

Co určuje politické priority křesťanských demokratů?
Zrno vítá, že jsme znovu „rozehráli“ téma omezení potratů, současně ale ostře kritizuje našeho předsedu za takové podpásovky, jako když Jiří Čunek veřejně prohlásí, že církevní restituce pro něj nejsou absolutní prioritou.
V poslední době jsem hájil v různých médiích právo na život od početí. Řečeno sociologickou hantýrkou, narážel jsem v této delikátní záležitosti na značně „pošlapaný terén“. Naše Hnutí pro život totiž volí tradičně útočný styl, který téma udržuje mimo oblast klidné a věcné diskuse, což paradoxně přispívá k zatvrzelému postoji většinové společnosti a u mnoha křesťanů vzbuzuje nechuť se v této věci angažovat.
Že jde o téma pro rozsáhlou celospolečenskou debatu i osvětu, na tom samozřejmě trvám a nadále se mu se svým týmem věnuji. Pokud nám ale Zrno dává alternativu: Teď jde jen o to, co je pro poslance KDU-ČSL důležitější: snížení počtu zabitých nenarozených dětí, nebo statut zdravotních pojišťoven a od kolika let se bude platit u lékaře poplatek – manévruje nás do pozice, která je nejen politicky neefektivní, ale dokonce není ani křesťansky dobře promyšlená. Naše angažovanost v oblasti zdravotnické reformy přece není jen politickým handrkováním, ale i hájením práv lidí sociálně slabých na ochranu zdraví. To je přece také velká hodnota. Jednoduše řečeno: musíme aspoň trochu pomoci nenarozeným i chránit práva pacientů, tady není prostor pro handlování.
A nešťastný problém „církevních restitucí“? Ohledy na Topolánka a jeho ODS jsou u analytika Občanského institutu opravdu pozoruhodné. Ministr za KDU--ČSL Jehlička vzácnou dohodu o majetkovém vyrovnání vyjednal, všichni lidovečtí zákonodárci ji podporují jako jednu z priorit koaliční vlády – celá záležitost však spadla pod stůl jen kvůli poslancům Topolánkovy ODS. Nu, a jak to Zrno hodnotí? Chválí Topolánka a peskuje předsedu KDU-ČSL...

Manželství s ODS? Toho bohdá nebude
Nejen soucit, ale i zásadní „pochopení“ má Zrno pro největší vládní stranu: ODS nyní lidovcům zbyla coby jediný seriózní partner a obě strany jsou si souzeny víc, než by si přály. Nechceme-li v České republice vládu ČSSD s podporou komunistů na věčné časy, bylo by vhodné rozpory ve jménu větších cílů překonat.
To vypovídá o zdrojích a směřování hlavního ideologa dnešního vedení Mladých křesťanských demokratů Matyáše Zrna víc, než možná chtěl. Tak jako vidí v oblasti odborného zázemí příklad v ODS (zatímco materiálům Mlčochova týmu dosud nevěnoval ani poznámku), i zde vidí ostře jen na „pravé oko“. Vládu ČSSD s podporou komunistů bych tu opravdu nechtěl. Proč ale Zrno a většina publicistů automaticky spojuje sociální demokraty pupeční šňůrou s komunisty? Podle nedávného průzkumu STEM by ČSSD sestavila vládu i se Zelenými, natož s nimi a s námi. Tím neříkám, že nemáme seriózně plnit své závazky vůči koaličním partnerům z ODS. Právě naopak: naše budoucnost je v udržení slušného koaličního potenciálu, daného nejen „středovou“ polohou, ale i schopností být spolehlivým a kompetentním koaličním partnerem. Nedivím se, že Zrno v komentování sjezdu zcela opominul zásadní dokument z pera Petra Pitharta „Kdo jsme my, křesťanští demokraté“. KDU-ČSL se jím znovu přihlásila ke křesťanským hodnotám, které ji důrazem na roli přirozených společenství vzdalují od osy pravice-levice, trh-stát. Tato odlišnost se zřejmě Zrnovi k představám o „sňatku s ODS“ nehodí.

Závěr
Před KDU-ČSL se otevírá „zlatá střední cesta“. Ten uprostřed může díky etické a sociální citlivosti kultivovat pravicové i levicové úlety. „Zlatý střed“ má i vertikální rozměr: křesťanské sociální učení nabízí politice solidní základy a politikům vlídné sebevědomí, k němuž patří i trocha humorného nadhledu. Vždyť špetka chestertonovského humoru je klíčem k českým srdcím – vzpomeňme na jadrné glosy oblíbeného ministra-knížete pána.
David Macek
Autor je místopředseda KDU-ČSL
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou