České předsednictví - dvojka

Vydání: 2009/14 Květná neděle, 31.3.2009, Autor: Martin T. Zikmund

Přílohu „Češi a Evropa“ zahajujeme ohlédnutím za právě uplynulou polovinou českého předsednictví Evropské unii, které začalo v lednu a skončí v červnu. A jako nejsou žáci ve škole známkováni jen na konci školního roku, ale už i v pololetí, tak jsme se i my pokusili oznámkovat, co se nám v rámci první poloviny předsednictví podařilo více a co méně. Pro tento účel jsme vybrali několik „předmětů“, které zde pokládáme za důležité.

PLYN (známka 1) Češi se masivně zapojili do zprostředkování dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o obnovení dodávek plynu (Říman, Topolánek). Projevili také praktickou solidaritu se zeměmi, které byly uzavřením ventilů postiženy nejvíce: Balkán a Slovensko. Zároveň se Češi po dobu předsednictví zasazují o jednotný energetický trh v Evropě, tedy o výstavbu transevropských sítí (propojení energovodů). Sem patří i prosazení dílčí finanční podpory pro budování plynovodu Nabucco, který by jednou měl do Evropy přivádět plyn z kaspické oblasti přes Turecko.

GAZA (známka 1) Zde se projevila politická strategie ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Úmyslem ČR jako předsednické země EU nebylo v případě konfliktu v Gaze pouze dosáhnout smíru, ale také posunout blízkovýchodní vztahy o krůček dopředu. Nejprve se Schwarzenbergovi podařilo vyjednat dvouhodinové jednostranné zastavení bojových operací ze strany Izraele. Posléze uplatnit významnou roli EU na donorské konferenci, kde se jednalo o rekonstrukci oblasti. Politickým cílem konference bylo oslabit Hamás a podpořit prezidenta Abbáse a Fatah (hlavní palestinské politické uskupení, které je však v Gaze zatím slabé). Úspěchem konference je vyčlenění částky 4,5 mld dolarů pro tento účel, jejich použití je politicky podmíněno a je koordinováno s Abbásovci, Izraelem a Egyptem.

FINANČNÍ KRIZE (známka 1) Některé velké země EU, jako Francie či Německo, již nalily hodně svých peněz do svých ekonomických aktérů (banky, automobilky, etc.) a tento jejich postup zavání druhotnými dopady na další země, jde totiž o nerovnou soutěž. V této situaci se Češi silně staví proti protekcionismu a za společné dodržování pravidel hospodářské soutěže. Podle Topolánka je zásadní obnovit důvěru v ekonomické oblasti a té bude dosaženo jen tehdy, bude-li EU postupovat jednotně.

VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ (známka 1) Češi se připojili ke švédsko--polskému projektu východního partnerství a učinili ho jednou z priorit svého předsednictví. Jde o posilování vztahů EU s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldávií a Ukrajinou. Pro tento účel získali finanční částku 600 milionů EUR. Podle předsedy Evropské komise Barrosa by se to bez českého předsednictví nepodařilo. Orientace EU na východ má být vyvážením již poměrně silných středomořských vazeb EU s některými státy severní Afriky.

LISABONSKÁ SMLOUVA (známka 4) Je jisté, že EU nebude moci efektivně fungovat – natož se dále rozšiřovat – pokud její instituce neprojdou reformou. Tuto nezbytnou reformu přináší Lisabonská smlouva, Češi však o ní ještě ani nehlasovali a vůbec k ní přistupují jako ke vnucovanému manželství. A to i přesto, že Evropa měla k nějakému typu smluvního uspořádání nakročeno již v době, kdy se Češi o členství v EU teprve ucházeli. Rozšířením z patnáctky na sedm- advacítku se však jeví některé rozhodovací mechanismy ještě těžkopádnější než dřív a z prodlužování přijetí tohoto nezbytného smluvního minima se může stát hazard. Ale snad se to již brzy změní.

ČESKÝ PREMIÉR JAKO PŘEDSEDA EVROPSKÉ RADY (známka 1–) Mirek Topolánek se v Evropském parlamentu přihlásil k politickému odkazu Karla IV. a T. G. Ma- saryka a nastínil i cestu, jak na tyto dva velikány naší státnosti navazovat. Karel IV. nám má být příkladem, jak ve své politice neprosazovat jen úzce české zájmy, ale rovněž integrovat a reprezentovat nadnárodní státní celek, do něhož patříme, tj. Evropskou unii. Ta je podle Topolánka dědičkou středověkého univerzalismu už kvůli společnému mravnímu kodexu a právnímu rámci. Navíc český premiér ve svém projevu v EP i v dalších praktických krocích prokázal platnost Masarykova hesla, že otázka česká je otázkou evropskou, a že co je dobré pro Česko, je dobré i pro Evropu a naopak (např. boj proti hospodářskému protekcionismu, transevropská energetická síť, východní partnerství atd.). Čistou jedničku mu však dát nemůžeme, neboť únik záznamu jeho rozhovoru s Nicolasem Sarkózym jde na vrub lidí z jeho okruhu.

ČESKÝ PREZIDENT V EVROPSKÉM PARLAMENTU (známka 3–) Václav Klaus svou kritiku současného uspořádání Evropské unie přednesl jako český prezident, tj. za svou zemi. Přitom zahraniční politiku v ČR formuluje vláda, která zaujímá k evropským záležitostem odlišný postoj než on. Vyjádřil zde svůj názor na smysl EU, který vidí pouze ve svobodě a ekonomické prosperitě. Jako by překonání extrémních nacionalismů, které v předchozích desetiletích několikrát zruinovaly Evropu, nebylo od počátku hlavním motorem sjednocování Evropy.

ENTROPA (známka 4) David Černý svou plastikou osobitým způsobem navázal na Václava Klause v umění zviditelnit se. Jeho Entropa v bruselském sídle Rady Evropské unie se ovšem nejeví jako trefa do černého. Už proto, že ji mělo spoluutvářet 26 výtvarníků z dalších členských zemí, k čemuž nikdy nedošlo. A to je škoda, protože nápad umělecky karikovat jednotlivé země by nemusel být špatný, jen se ukázal být nad síly tohoto osamoceného umělce. Politickou odpovědnost za to však nese ministr Alexandr Vondra.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay