Čas smutku, ale i naděje a vděčnosti

Vydání: 2005/16 Rozloučení se svatým otcem, 20.4.2005, Autor: Kateřina Regendová

„Děkujeme“, „Dobrý muž“ nebo „Díky, Svatý otče“ – to jsou slova, která si mohl v minulých dnech přečíst každý, kdo projížděl Římem a sledoval vyvěšené plakáty na nástěnkách a reklamních tabulích. Byl to jeden ze způsobů, jakým mnozí Římané vzdávali díky a čest zesnulému papeži. Tím dalším pak byla jejich vstřícnost vůči třem milionům lidí z celého světa, kteří se do Věčného města přijeli s „dobrým mužem“ rozloučit.

Na klidný průběh celé události dohlíželo více než dvacet tisíc lidí. Policisté, vojáci, dobrovolníci i zdravotníci bděli nad tím, aby se poutníci po městě vydali tou správnou cestou, aby se udržely volné průchody pro obyvatele Říma nebo pro příjezd pohotovosti, aby měli všichni dostatek vody k pití, aby nikdo nepřišel k úrazu a aby se každý pomocí městské dopravy dostal tam, kam potřebuje, tím nejsnazším způsobem. „Média počítala s tím, že budou přinášet informace o kolapsech ve městě, ale ani pořádkové síly ani poutníci jim nedali příležitost. Vše proběhlo velmi klidně a spořádaně,“ řekl jeden z účastníků papežova pohřbu. Spacák či deka stačily těm, kteří nocovali v blízkosti svatopetrského náměstí nebo na některém z míst, kam byl pohřeb Jana Pavla II. přenášen prostřednictvím velkoplošných obrazovek. Naprostou většinu nocležníků tvořila mládež, ale nechyběli ani děti nebo starší lidé. Mnozí z nich vystáli až třináctihodinovou frontu, aby se mohli naposledy osobně rozloučit s Janem Pavlem II., jehož ostatky byly vystaveny v bazilice sv. Petra.

VÁNEK DUCHA SVATÉHO
„Přichází Duch Svatý,“ říkával s oblibou Jan Pavel II., když se během obřadů zvedal vítr. Během pohřebního obřadu se větrem rozvlnily těžké závěsy u vstupu do baziliky svatého Petra právě v okamžiku, kdy jimi procházel průvod s rakví Svatého otce. Ten samý vítr také rozevlál zářivě červené ornáty všech 130 přítomných kardinálů, z nichž většina bude brzy rozhodovat o papežově nástupci. A tentýž vítr také listoval stránkami evangelia, které leželo na papežově rakvi a které svou silou nakonec zavřel.

„NÁSLEDUJ MĚ“
„Ať žije papež!“ Tato slova provolá- valo více než tři sta tisíc poutníků na náměstí sv. Petra před pohřbem Jana Pavla II. i v jeho průběhu, a to za přítomnosti všech kardinálů, stovek biskupů, několik set kněží, více než dvou set delegátů a reprezentantů zemí z celého světa i zástupců jiných církví a vyznání. Samotný obřad byl zahájen pět minut po desáté hodině a trval více než tři hodiny. Kardinál Joseph Ratzinger, děkan kardinálského kolegia, označil ve své homilii za klíč k poselství celého života Jana Pavla II. Kristova slova určená Petrovi – „Následuj mě“. Podle kardinálových slov se Ježíš podobně jako Petra zeptal i papeže: „Karole, miluješ mě?“ A Jan Pavel II.
mu jako Petr odpovídal: „Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě miluji.“ Láska Kristova byla jeho hlavní silou. Kázání kardinála Ratzingera bylo přerušováno mohutnými aplausy, kterými lidé reagovali na zmínky o Janu Pavlu II. – podobně jako za jeho života. „Máme srdce plné smutku, ale také naděje a vděčnosti,“ říkali přítomní.
V závěru Ratzingerovy homilie se rozezněl náměstím svatého Petra potlesk a skandování: jako jedno z hesel se ozývalo i to, co bylo napsáno také na některých obrovských transparentech: „Santo subito“ (neboli „Svatým ihned“). Podle některých italských deníků Vatikán dostal do rukou zprávy o zázracích, které se udály na přímluvu Jana Pavla II. už za jeho života. Tiskový mluvčí Svatého stolce Joaquín Navarro-Valls v této souvislosti zdůraznil: „Kdo si přeje, aby byl Jan Pavel II. vyhlášen za blahořečeného ihned (tedy ne až po pěti letech, které jsou k otevření kanonizačního procesu určeny církví), bude muset důvěřovat příštímu papeži. Je to pouze v jeho kompetenci.“

BYZANTSKÁ LITURGIE A SLZY
Po svatém přijímání začaly obřady rozloučení. Nejprve byly odzpívány litanie ke všem svatým a potom patriarchové východních církví zahájili modlitbu za zemřelého papeže v řečtině, podle byzantské liturgie. Předsedající kardinál Ratzinger pak pokropil rakev Jana Pav- la II. svěcenou vodou a okouřil ji kadidlem. Potom se za zpěvu Magnificat procesí s papežovou rakví vydalo směrem k vatikánským kryptám. Jedni z přítomných, mladí manželé, kteří tyto chvíle prožívali spolu s miliardami lidí na celém světě, k pohřbu řekli: „Nejsilnějším okamžikem bylo právě těch pár vteřin, kdy muži v černošedých oblecích pozvedli rakev s tělem Svatého otce před návratem do baziliky, a tak ji naposledy vystavili nám i světlu světa. Věděli jsme, že už ji nikdy neuvidíme. Tekly nám slzy.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay