Budeme se zodpovídat před Posledním soudem

Vydání: 2009/20 Pastorace ukrajinců, 15.5.2009, Autor: Martin T. Zikmund

Před volbami do Evropského parlamentu se na samém sklonku dubna konal ve Varšavě summit Evropské lidové strany. Při té příležitosti jsme se zeptali několika zahraničních europoslanců:

1. Proč Evropa potřebuje křesťanskou demokracii?
2. Jak víra inspiruje vaši politickou práci?
3. Máte nějaký osobní vztah k České republice?
4. Jak hodnotíte české předsednictví EU?


MICHAEL GAHLER, NĚMECKO, europoslanec

1. Sjednocená Evropa není jen ekonomický projekt, ale je udržována pohromadě zejména sdílenými hodnotami. Ostatně všichni tři otcové-zakladatelé EU byli křesťanští demokraté: Robert Schumann, Konrád Adenauer a De Gasperi. Kromě vlastních politických impulsů počítá křesťanská demokracie i s důležitou skutečností, která vychází z křesťanského sociálního učení, že totiž člověk může dělat chyby. Všechny ideologie naopak navozují iluzi, že člověk je perfektní. Bible sama o sobě není sice návodem politického jednání, ale obraz člověka, který přináší, patří ke křesťansko-demokratickým východiskům.

2. V oblasti bioetiky je toho mnoho, k čemu křesťanství vede. Jde v zásadě o ochranu lidské přirozenosti, ochranu života a také o ochranu lidských práv. V současnosti se kromě jiného angažuji v kauze vězněných příslušníků náboženské komunity Bahá´í v Íránu, kteří jsou zde naprosto nesmyslně považováni za izraelské špióny. Sám se hlásím k evangelické církvi.

3. Můj otec pocházel z Liberce. V den svých 11. narozenin – 10. května 1946 – byl posazen do vlaku a odvezen do Německa. O Česko se zajímám víc než on. S lidmi v České republice mám na rozdíl od něj jen pozitivní zkušenosti a Prahu pokládám za „srdce Evropy“. Žel byla dlouho místem sváru mezi sousedními velmocemi. Dnes už Česko neohrožuje žádná invaze armád, pouze invaze turistů. A pokud jde o propojení Česka s EU, to nabízí Čechům víc šancí než rizik.

4. Politicky si Češi odstřelem vlády v průběhu předsednictví způsobili potíže především sami sobě. Na postavení Česka v EU to nebude mít žádné fatální následky, jen snad budou Evropané vědět, že v Praze nežijí zrovna ti nejlepší političtí stratégové (směje se). Evropa se tím ale nepoloží. Psi štěkají, ale karavana jde dál.

ANNA ZÁBORSKÁ, SLOVENSKO, europoslankyně

1. Politici by neměli být samozvaní lidé, měli by reprezentovat občany. Velká část obyvatel Slovenska i ČR vyznává křesťanské hodnoty a tato skupina má právo mít své reprezentanty na odpovídající úrovni. Zároveň má politik vidět trochu dále a otevírat na veřejnosti podstatná témata. Co bych ale chtěla zdůraznit je to, že volba toho či onoho politika je otázkou svědomí. Řekla bych, že člověk je až po Poslední soud (!) odpovědný za to, komu dá či nedá ve volbách svůj hlas. Prostřednictvím této volby jde přece i o ochranu života. Aktuálně se stavím proti šílenému nápadu, který se zrodil v Evropském parlamentu, aby se prováděly testy na embryích používaných při umělém oplodnění, jestli obsahují či neobsahují nějakou geneticky podmíněnou chorobu. Jako by měli přicházet na svět jen perfektní lidé! Tomu je třeba zabránit, připomíná to totiž praktiky nacistického Německa. Stále více jsem proto přesvědčena o tom, že křesťanská demokracie má v Evropě své nezastupitelné místo. A to nejen kvůli genetickým otázkám, demografické krizi, obchodování s lidskými bytostmi či ochraně životního prostředí. Křesťanská demokracie zastává totiž také univerzální hodnoty, jimž mohou dobře rozumět i lidé, kteří se ke křesťanství přímo nehlásí. Je třeba jen najít způsob, jak ukázat občanům, že nám jde o společné dobro.

2. Jsem zásadně proti tomu, že je třeba oddělovat víru od politiky. Věřící politik by měl ale v politice respektovat magisterium církve. Nemusí sice v každé své řeči hovořit o křesťanství, ale určitě by se měly jeho křesťanské postoje odrážet při hlasování. Co je přitom důležité, je formace svědomí. Můj otec říkával, že když se při zlých skutcích svědomí otupuje, tak je jako kostka, jejíž hrany se pomalu obrušují, až se z ní stane koule, která se pohybuje bez jakýchkoliv zábran.

3. V dětství mi otec čítával Káju Maříka, a to všechny díly. Dodnes v rodině některé obraty z této knihy používáme.

4. Vadilo mi, že před začátkem českého předsednictví byli Češi některými politiky v Evropě podceňováni. Ale pak mne o to víc mrzel postoj vašich sociálních demokratů, kteří vyjádřením nedůvěry vládě poškodili zájmy i jméno České republiky. Jinak třeba v rodinné politice jsem našla mnohé shody s vaším panem ministrem Nečasem.

ALOJZ PETERLE, SLOVINSKO, bývalý premiér a ministr zahraničí

1–2. To, co je zapotřebí, je postavit lidskou bytost do centra a respektovat její důstojnost. Pro totalitární ideologie je totiž člověk jen materiál. Politika má být ale prostředkem, jak sloužit lidem. Evropa tomu potřebuje znovu porozumět – že lidská důstojnost má být nedotknutelná. To je úhelný kámen křesťansko-demokratické politiky. Jen když respektujeme každou lidskou bytost, můžeme mít jednotu v rozmanitosti. A to samé platí i o národech, rozdílných menšinách atp. Křesťansko-demokratickému přístupu dávám přednost, protože je celostný a mnohostranný. Bez něj si nedokážu představit spolupráci evropských zemí.

3. Strýc mé ženy Slovinec Oton Berkopec, přítel básníka Viléma Závady, pracoval bezmála půl století ve Slovanské knihovně v pražském Klementinu. To je jedna vazba na Čechy. Jiná je přátelský vztah s architektem Tomášem Valenou, který připravoval v Praze výstavu slovinskému architektu Pražského hradu Josipu Plečnikovi. Jeho otec František Valena býval ministrem v Benešově vládě. Znal jsem se rovněž s Josefem Luxem. Obdivoval jsem jeho duchovní sílu, kterou uplatňoval v politice – s principy, které hlásal, se plně ztotožňoval. Byl to věrohodný, čitelný člověk a zároveň bojovník. Jinak Československo a prezidenta Václava Havla jsem ve funkci slovinského premiéra navštívil již v roce 1990. A jednou jsem do vaší země přijel i jako cyklista.

4. Pokud jde o české předsednictví, nejsem nekritický. Evropská unie potřebuje především politické vedení, a v tom Češi selhali, když sesadili vládu, která byla v té době nejen vládou ČR, ale i EU. Když Slovinsko předsedalo EU, nijak neblokovalo politické procesy uvnitř EU.

MARTIN KASTLER, NĚMECKO, europoslanec

1. Zopakoval bych zde známou tezi, že Evropu lze definovat jako kombinaci toho, co představují tyto tři pahorky: Akropolis, Golgota a Řím (řecká filosofie, křesťanské náboženství a římské právo). Křesťanská demokracie usiluje o takové důrazy v politickém životě, jako jsou rodina, právní řád, náboženská svoboda, stabilita. Spolu s paní poslankyní Záborskou a dalšími poslanci jsme nedávno v Evropském parlamentu iniciovali vyhlášení neděle jako dne, kdy by měly mít jak soukromé, tak státní firmy pracovní klid (o tomto návrhu se teprve bude rozhodovat). V Bavorsku, kde bydlím, jsou supermarkety v neděli zavřené, ale třeba v Česku to neplatí. Neděle by měla být dnem pro rodinu.

2. Křesťanská víra nás inspiruje, abychom se snažili její zásady uplatňovat v politickém životě, i když třeba nemáme většinu. Kardinál Meissner u nás v Německu klade důraz na to, aby se křesťané nasazovali v politice, vstupovali do institucí a snažili se je proměňovat zevnitř. To je také důvod, proč se v politice angažuji.

3. V Praze jsem studoval politologii a našel jsem si zde i svou ženu – ta pochází z Lednice na jihovýchodní Moravě. Ale naše rodina byla spjata s českými zeměmi již dříve. Můj dědeček se jako Němec narodil ve Vejprtech, babička, kterou si vzal, byla navíc české národnosti. Dědeček pak po válce pracoval deset let v Jáchymově v dolech, v roce 1967 se s babičkou a svými dětmi přestěhovali do Bavorska. Tyto rodinné vazby mne vedly k tomu, že jsem se rozhodl v Praze studovat. V roce 1997 jsem strávil půlroční stáž dokonce v kanceláři prezidenta Václava Havla. Svatbu s mou ženou jsme měli u premonstrátů na Strahově. A oba dodnes patříme mezi strahovské terciáře.

4. Na Hradčanech by měla vlát evropská vlajka. Nelíbí se mi, že tomu tak není. A také mi vadí, že ČR dosud neuzavřela konkordát s Vatikánem – jako jediná ze zemí bývalého východního bloku. Naopak se mi líbilo, jak ČR vstoupila do předsednictví, její angažování se v Gaze, při plynové krizi, atd. A heslo českého předsednictví „překonávat bariéry“ se mi zdá také velmi důležité.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 41 10. – 16. října 2017

Do biskupské služby vstupují s lilií i mečem

Podobnou slavnost zažila Olomouc v dubnu roku 1990. Biskupské svěcení přijmou 14. října v katedrále sv. Václava noví pomocní biskupové Antonín Basler a Josef Nuzík.

celý článek


Růženec na hranicích

Více než milion Poláků zamířilo na státní hranice s růženci v rukou, aby prosili za pokoj a dobro pro svou zemi, Evropu a celý svět.

celý článek


Gratulujeme výhercům!

Přinášíme seznam vylosovaných výherců Velké letní soutěže:

celý článek


S pěti dětmi jsme prý blázni

Sedlák z Olomoucka, táta od rodiny s pěti dětmi, místopředseda lidovců a ministr zemědělství. To vše už stihl MARIAN JUREČKA za třicet šest let svého věku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay