Boží lid a synoda o rodině

Vydání: 2015/42 Synoda: méně nářku, více důvěry, 13.10.2015, Autor: Michael Martínek

Příloha: Perspektivy 42

Papež František v neděli 4. října zahájil řádnou synodu o rodině. Ještě nevíme, jaké výsledky přinese. Jeden plod ale už přinesla: změnu komunikace v církvi.
 
Papež František v rozhovoru s filipínským kardinálem Taglem a dalšími kardinály v úvodní den biskupské synody.Snímek ČTK
 
Jako bychom prožívali další „otevření oken“, podobné tomu před 56 lety, kdy Jan XXIII. svolal Druhý vatikánský koncil. Opět se na celém světě a na všech úrovních církve (nejen mezi biskupy, ale také mezi experty a laiky) otevřeně diskutuje o všech relevantních tématech – včetně těch, o nichž se doposud nemluvilo. Ať už tedy budou výsledky jakékoliv, žijeme v církvi, kde může každý svobodně říct svůj názor a jeho hlas je brán vážně.
 
Synodní proces
 
Už během roku 2014 byli katolíci po celém světě dotazováni na své názory ohledně některých otázek rodinného života. Z odpovědí byl připraven podklad pro loňské zasedání mimořádné synody; to se skutečně všech témat dotklo a účastníci pak vydali závěrečnou zprávu (Relatio synodi) o průběhu diskusí a o názorech, které při nich zazněly. Dokument naznačoval, že v dalším procesu se bude zvláštní pozornost upínat na několik skupin osob: na partnery, kteří spolu žijí bez církevní svatby; na lidi, kterým se rozpadlo svátostné manželství a nyní žijí ve druhém, nesvátostném svazku; na manžele, kteří se nemohou nebo nechtějí řídit církevními zásadami ohledně plánování rodičovství; na homosexuální osoby, zejména ty, které žijí v partnerském vztahu.
 
Zájem o změnu praxe
 
Koncem roku 2014 byly vydány směrnice (Lineamenta) pro další zasedání synody, jejichž součástí byla nová série otázek pro Boží lid. Odpovídat bylo možné individuálně i kolektivně: své názory zasílaly řeholní komunity, občanské pro-life iniciativy, různá duchovní hnutí, reformní skupiny v církvi či expertní týmy. Odpovědi byly adresovány buď na místní centra (u nás Národní centrum pro rodinu – sumarizované odpovědi odeslalo 31. 3. 2015), nebo přímo do Říma na sekretariát synody. Tam byl s využitím názorů z celého světa formulován dokument (Istrumentum laboris), z něhož synodní otcové vycházejí při současném jednání.
 
I když nebyl zveřejněn kvantitativní poměr doručených názorů, formulace některých článků naznačuje, že zájem o změnu církevní praxe je velký. Potvrzují to i výzkumy a diskuse, které probíhaly nezávisle na oficiálním dotazníku. Například němečtí studenti teologie zorganizovali výzkum, v němž se sešlo více než 12 000 odpovědí ze zhruba 40 zemí. Naprostá většina z nich se vyjádřila pro změnu církevní praxe. Na jaře vydalo Vatikánské nakladatelství knihu Manželství a sexualita, primát svědomí, kterou sestavila Papežská rada pro rodinu; jde o souhrn tří seminářů uskutečněných za účasti 29 světových expertů – církevních právníků, morálních teologů, dogmatiků, psychologů, antropologů a filozofů. Z jejich diskusí vyplynula zásadní nutnost změny současné pastorační praxe a potřeba prohloubení teologie manželství. Také rakouské a německé hnutí Wir sind Kirche (My jsme církev) se dlouhodobě angažuje v tomto směru. Týden před začátkem jednání se spojili zástupci padesáti podobných reformních iniciativ z Evropy, Ameriky, Afriky a Austrálie a napsali všem účastníkům dopis, v němž žádají změnu učení o sexualitě i pastorační praxe v církvi.
 
Synovská výzva
 
Zastánci zachování dosavadní praxe, mezi něž patří část biskupů a některé laické prorodinné organizace (zejména mezinárodní koalice Voice of the Family – Hlas rodiny), považují všechny tyto snahy za nebezpečné. Dokument Instrumentum laboris podle nich „jasně podrývá základy katolického učení o lidské sexualitě“. Loňskou mimořádnou synodu považují za zmanipulovanou ve prospěch „progresistů“ a jsou přesvědčeni, že stejné nebezpečí hrozí i při letošní řádné synodě. V září vydalo jedenáct kardinálů publikaci, v níž vyzývají k udržení současných církevních pravidel týkajících se manželství. A pět dnů před zahájením synody byla předána papeži Františkovi Synovská výzva, kterou podepsalo téměř 800 000 katolíků. Vyzývají v ní papeže, aby řekl „jasné slovo“, a rozptýlil tak „všeobecný zmatek plynoucí z možnosti, že v církvi vzniká rozkol, jenž by akceptoval cizoložství – tím, že by rozvedeným a poté civilně znovu sezdaným katolíkům bylo dovoleno přistupovat ke sv. přijímání“.
 
V českém prostředí pronikla do širšího povědomí konference Rodina v církvi, organizovaná neformální skupinou Na cestě k dialogu v září 2015 v Olomouci. Projevily se na ní kritické pohledy na současnou církevní praxi. Některé domácí pro-life organizace (např. Hnutí pro život, Liga pár páru, Res Claritatis, CENAP) zase dávají najevo podporu aktivitám koalice Voice of the Family. Odpovědi odeslané Národním centrem pro rodinu odrážejí celé spektrum názorů.
 
K tématům se nejednou vyjádřil i papež František – nehlásí se sice k žádnému vyhraněnému proudu, svou praxí i svými slovy však dává najevo, že by přivítal církev velkorysejší a milosrdnější. 15. září 2015 vydal Motu proprio, v němž mění některá ustanovení církevního práva v zájmu zjednodušení a urychlení procesu vyhlášení neplatnosti manželství. Tím uskutečnil jeden z návrhů, o nichž se na loňském zasedání mluvilo, a usnadnil tak další práci. Ve svém zahajovacím kázání 4. října řekl, že církev by měla „být církví, která učí a hájí základní hodnoty a zároveň nezapomíná, že ‚sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu‘ (Mk 2,27) a že Ježíš rovněž řekl: ‚Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky‘“ (Mk 2,17).
 
Podstatná shoda
 
Je třeba zdůraznit, že všechny zúčastněné skupiny se shodují v názoru na podstatu manželství a rodiny a na jejich ideální podobu. Manželství je chápáno jako celoživotní společenství muže a ženy zaměřené k jejich vzájemnému obohacení a k plození a výchově dětí. To znamená i odmítnutí názorů, které staví na stejnou rovinu jako manželství jiné typy soužití (např. homosexuální partnerství). Velký důraz se pak klade na vytvoření, případně zkvalitnění nástrojů, které by měly lidem pomoci k naplnění těchto ideálů – jde hlavně o propagaci křesťanského pohledu na manželství, přípravu snoubenců a pastorační doprovázení manželů a rodin, zvláště v krizových situacích. Těmto tématům je věnována největší část přípravných dokumentů.
 
Synodní témata
 
S rozdílnými názory se naopak setkáme v odpovědích na otázku, jak pastoračně reagovat vůči lidem, jimž se nedaří tento ideál naplňovat. Ti, kteří prosazují změnu, usilují o to, aby v takových situacích byly více uplatňovány principy graduality a milosrdenství. Konkrétně by to znamenalo:
 
• Předmanželské soužití vidět ne pouze jako morální selhání, ale v kontextu příčin (sociálních, psychologických, ekonomických, kulturních), které k němu často vedou. Situaci těchto osob by měla církev chápat jako předstupeň ke svátostnému manželství – podle principu graduality mohou mít takové vztahy potenciál vyrůst až k přijetí plné manželské odpovědnosti. Stigmatizace a odsuzování však tuto cestu spíše blokuje.
 
• U rozvedených a znovu (civilně) sezdaných rozpoznávat situace, kdy je původní manželství definitivně mrtvé a jejich nový svazek je naopak subjektivně prožíván jako plnocenné manželství; v tom případě jim umožnit na základě cesty pokání plný život v církvi, včetně přijímání svátostí. Instrumentum laboris formuluje problém takto: „Velká část z obdržených odpovědí ukazuje, že v mnoha případech je zde jasný požadavek, aby bylo možné přijímat svátosti eucharistie a pokání. Žádost se stává naléhavější zejména při slavení svátostí jejich dětí. (…) Někteří navrhují, aby se zvážila praxe pravoslavných církví, které připravují osoby na druhé nebo třetí manželství cestou kajícnosti. (…) Jiní požadují, aby se objasnilo, zda je tato otázka dogmatického, nebo pouze disciplinárního charakteru“ (čl. 95).
 
• Respektovat rozhodnutí manželů, kteří už nechtějí další děti a je pro ně problém řídit se metodou přirozeného plánování rodičovství, že využijí jinou (neabortivní) antikoncepční metodu; metody PPR jsou pokládány i většinou věřících za málo efektivní, uživatelsky nekomfortní a jejich zdůvodnění za málo přesvědčivé. Proto někteří navrhují, aby církev ustavila komisi, která by se znovu zabývala metodami regulace početí a posoudila, zda i jiné metody nemohou být v souladu s morálním učením církve.
 
• Umožnit homosexuálním partnerům společný život, nejsou-li schopni celoživotně dodržovat celibát; důsledně však rozlišovat mezi tímto partnerstvím a manželstvím. Pokud homosexuálně orientovaní lidé vytvářejí vztahy či svazky budované na ideálech Boží lásky s aspirací na celoživotní setrvání, doporučují někteří, aby byly také oficiálně církví požehnány.
 
Část církve, která považuje zásady sexuální morálky a manželského života za stanovené samotným Bohem (a tedy neměnné), všechny tyto návrhy odmítá. Iniciativa Voice of the Family (Hlas rodiny) dokonce vyzývá katolíky, „aby tváří v tvář útokům na základní principy přirozeného práva nebyli lhostejní a nepoddávali se falešnému smyslu pro poslušnost. Katolíci mají mravní povinnost postavit se proti kurzu, který synoda nabírá“. Podle této iniciativy hrozí v případě prosazení jiných názorů nebezpečí velkého rozkolu. Australský kardinál George Pell, neoficiální mluvčí tohoto názorového proudu, proto věří, že synoda „masivně podpoří“ tradiční učení církve.
 
Ukazatel cesty
 
Kardinál Walter Kasper, mluvčí té části církve, která touží po změně, tvrdí, že už prožíváme jakýsi druh „praktického schizmatu“ – nikoli však dogmatického, neboť zásady, o nichž se diskutuje, chápe jako vytvořené člověkem a kodifikované církví v průběhu dějin, a tedy změnitelné v situaci, kdy už nereagují na aktuální potřeby. Jestliže mnoho lidí vidí církevní doktrínu jako vzdálenou realitě, je to problém, o němž se musí přemýšlet.
 
Obě pozice konstatují tutéž skutečnost: názory i jednání mnoha katolíků v oblasti sexuality a partnerských vztahů jsou vzdáleny od názoru církve. Problém trvá desítky let a ani neustálé opakování zásad nepřináší změnu. Každá pozice však navrhuje jiný lék: první by chtěli pokračovat v dosavadním směru, opakovat a zdůrazňovat neměnné zásady a ty, kdo podle nich nejednají, nadále považovat za druhořadé členy církve. Odvolávají se přitom na náročné Boží požadavky a na autoritu církve. Druzí naopak hledají řešení ve změně praxe, při níž by byly zachovány dogmatické principy, ale v pastoraci by se více reflektovalo současné poznání humanitních věd, realita společnosti a slabost člověka. Odvolávají se přitom na Boží lásku a milosrdenství.
 
Pozice jsou tedy vyhrocené, jednání nebude snadné, a ať bude výsledek jakýkoli, nemůže uspokojit všechny. Něco podobného jsme zažili už před padesáti lety, kdy se na závěr koncilu hlasovalo o konstituci Radost a naděje: mnozí jí byli nadšeni, mnozí naopak zklamáni. Ale dnes se k ní téměř všichni odvolávají jako k jednomu z nejdůležitějších církevních textů 20. století. Věřme, že i letošní synodu o rodině povede Duch Svatý a že její závěry budou cenným ukazatelem cesty do budoucnosti.
 
Autor je salesiánský kněz, působí ve vězeňské službě a vyučuje křesťanskou sociální etiku na Jaboku v Praze.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Perspektivy, Přílohy



Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2016

Církev se staví na vlastní nohy

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

celý článek


Stane se přímluvcem v nebi?

Je to sedmdesát let, co se ujal stolce svatého Vojtěcha. Po koncentračním táboře v Dachau ho nicméně čekaly další krušné chvíle, které mu připravili komunisté.

celý článek


Vše se vyřeší v Otcově náruči

Na závěr Svatého roku milosrdenství, na slavnost Krista Krále 20. listopadu, podepsal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubožačka).…

celý článek


Odcházím, protože jsem unavený

Nový církevní rok začíná jako emeritní biskup. O uvolnění z funkce požádal předčasně, zájem o farnosti v pražské arcidiecézi přesto neztrácí. Biskup KAREL HERBST SDB.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay