Bohatství svatého Vavřince

Vydání: 2008/32 Maria v životě a modlitbě křesťana, 5.8.2008

Slyšel jsem od poutníků z Říma, že tam letos kromě Roku sv. Pavla oslavují i nějaké jubileum svatého Vavřince. Můžete přiblížit život tohoto světce, patrona mnoha českých farností?

V letošním roce vzpomínáme 1750 let od mučednické smrti sv. Vavřince. Pocházel z Hispánie (dnešního Španělska) a do Říma přišel v polovině 3. století. Vládl císař orientálního původu Philippus Arabs, který se ke křesťanům choval příznivě. Jeho nástupce Decius dva roky křesťany pronásledoval, ale po jeho smrti opět nastalo uklidnění. Z listu papeže Kornelia známe, že tehdy v Římě působilo 46 kněží, 7 jáhnů a 7 podjáhnů.
Když v roce 253 nastoupil císař Valerián, také se choval ke křesťanům blahosklonně, chtěl pouze, aby uctívali též pohanské modly. Křesťané to samozřejmě odmítali, a tím si vysloužili Valeriánovu nevoli. Byly vydány protikřesťanské zákony a vypuklo další pronásledování.
Na začátku srpna 258 vnikli vojáci do katakomb, zatkli a popravili papeže Sixta II. Mučednická akta píší, jak se s ním jáhen Vavřinec dojemně loučil. Papež ho tehdy vyzval, aby církevní majetek rozdal chudým. Toho se chytil soudce a žádal, aby majetek odevzdal jemu – prý pro císařskou pokladnu. Vavřinec však poslechl papeže. Když chtěl soudce majetek vidět, přivedl Vavřinec chudé, trpící, vdovy a sirotky se slovy: „Zde ti ukazuji poklad církve...“
Rozlícený soudce odsoudil Vavřince ke kruté smrti na rozpáleném rožni. Podle sv. Ambrože byl oheň Boží lásky, který měl mučedník v srdci, mnohem silnější než oheň pálící jeho tělo. Proto se sv. Vavřinec s pokojem a láskou dokázal i v poslední chvíli modlit za obrácení Říma. S jeho jménem se setkáváme i v životopisech jiných světců té doby.
V mučednických aktech sv. Narcise např. čteme, jak sv. Vavřinec uzdravil ze slepoty jistého Krescenciana.
A jak dopadl císař Valerián? Zhruba rok po smrti sv. Vavřince zahájil tažení proti Peršanům. Byl však poražen a v zajetí tak potupen, že se s něčím podobným v historii vládců téměř nesetkáme. Stal se z něho otrok, který sloužil králi jako podnoží, když nasedal na koně. Pojmenování perské údolní nádrže „Band e Kaisar“ (Císařská přehrada) bylo po mnoho staletí připomínkou, že ji postavili zajatí Římané z onoho nešťastného Valeriánova tažení.
Richard Mayer, historik


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay