12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Vystoupení v šíleném diskusním programu Michaely Jílkové

19. 1. 2014

|
Tisk
|

19.1.2014, Autor: Mons. Tomáš Holub

Po záplavě reakcí na mé čtvrteční vystoupení v šíleném diskusním programu Michaely Jílkové „Máte slovo“ o restitucích (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10175540660-mate-slovo/214411030520002-mate-slovo-s-m-jilkovou/) se mi zdá, že dle mínění těch, co mi napsali, mám vlastně nyní pouze dvě možnosti: Buď okamžitě vstoupit jako velký hrdina a bojovník na nebesa, nebo jako arogantní a demagogický padouch být svržen přímo do pekel. Drtivá část reakcí, které jsem dostal a které jsem se snažil i poctivě pročítat, se dá bez problémů zařadit do jedné z těchto dvou kategorií.

Osobně ale musím říci, že moje rozpoložení jak bezprostředně po té překřikovací vřavě, do které jsem se k vlastnímu překvapení docela rád nechal navzdory svým předsevzetím zatáhnout, tak i mé přemýšlení dnes dva dny po této show je značně rozporuplné a vnitřně zneklidňující.

Sám na sobě jsem si vyzkoušel, že pro mne není až tak velký problém pustit se s plnou vervou, s určitou dávkou ironie, drzosti a zjednodušování i do takto pokleslé diskuse, ve které vůbec nejde o to, přesvědčit jakéhosi vnímavého posluchače. Důležité přece je, že hájím spravedlivou věc! Počet podpůrných reakcí od mnoha diváků mne pak ujišťuje, že existuje určitá nemalá skupina příznivců majetkového narovnání, která je hrdá na to, že se objevil bojovník, jenž se nebojí do této „jámy lvové“ (to je citát z více sms) vstoupit, umí se i bránit a rozdávat údery kolem sebe. Slova díků v smskách či na emailu mi dávají tušit, že pro mnohé podporovatele bylo mé účinkování velkou vzpruhou a radostí. Potěšením z toho, že konečně nejsou necháni na holičkách a že nemusí poslouchat moderátorku, která podobně jako v minulých dílech, ve kterých zástupci církve (včetně mne) účast odmítli, bude jen jízlivě konstatovat, že asi nemáme čisté svědomí nebo už jsme plně zaměstnáni počítáním došlých peněz a na nějaké vysvětlování spoluobčanům z vysoka kašleme.

Na druhé straně vnitřně cítím, jak výtky o arogantnosti, suverénnosti a demagogii nejsou zase úplně liché, protože neúprosná pravidla daného vysílacího formátu naprosto nutně pro úspěšné vystupování vyžadují dryáčnický způsob, který sice není nutně spojen se lží či osobním útoky, ale pohybuje se minimálně na hraně těchto ošklivostí. A námitka z pléna během vysílání od komunistické divačky, že „takto se přece monsignore nesmí chovat“ mne bodla u srdce: souhlasím, že můj v televizi předvedený přístup není tím, co by ulehčovalo lidem kolem mne získat důvěru a přijít za mnou jako za knězem a citlivým strážcem lidských tajemství k diskrétnímu rozhovoru či přímo k přijetí svátosti smíření. A musím říci, že z tohoto pohledu mi v mé roli vůbec dobře nebylo, protože knězem jsem se přece nestal kvůli restitucím…

A tak se v této chvíli především snažím poctivě vážit, který z naznačených úhlů pohledu má větší důležitost. Zda bylo správné rozhodnutí se jako přestavitel církve a kněz takovéto debaty účastnit? Jak se zachovat v budoucnosti, jestliže by náhodou přišlo nové pozvání? Co slouží účelu církve hlásat radostnou zvěst srozumitelně a vstřícně z dlouhodobého pohledu víc? A co jí víc škodí? Jak dostává zabrat moje kněžská identita? Co by častější účinkování v takovýchto pořadech udělalo se mnou samotným?

Zatím moc nevím a bojím se, že tak rychle vědět nebudu. 

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou