Závodník s charakterem

15.5.2014, Autor: Václav Štaud

Rád bych zde připomněl člověka, který před léty dokázal svým mistrovstvím i dobrým životem oslovit celou naši generaci. Právě uplynulo dvacet let od tragické smrti Ayrtona Senny, trojnásobného brazilského mistra světa ve Formuli 1. Dožil pouhých 34 let. Přestože nepatřil k bouřlivákům, kteří naplňují stránky bulváru, stal se ještě zaživa legendou, příkladem ostatním sportovcům. Dostaly se mu dary dobré motoristické kondice, vytrvalosti i charismatu. A jeho současníci se shodli, že oplýval i skvělými vlastnostmi charakterovými. Neváhal například zastavit auto a riskovat život, když roku 1992 zachraňoval z vraku pilota Erika Comasa a o rok později Alessandra Zanardiho. Že ze svých zisků věnoval mnoho milionů dolarů na charitu, se ukázalo až po jeho smrti. Nikomu to neřekl.

Ayrton Senna (vlastním jménem da Silva) prokazoval odvahu nejen za volantem, ale i ve vyjednávání s pořadateli závodů. Ještě chvíli před svou poslední jízdou se radil s ostatními piloty o strategii, jak přesvědčit organizátory o potřebě větší bezpečnosti. Zvolili ho za svého lídra a mluvčího. Už nepromluvil, ale byla to právě jeho tragická smrt, co přinutilo pořadatele, aby konečně začali dělat maximum pro bezpečnost pilotů. Říká se, že celý víkend před posledním závodem byl bez nálady, trápila ho zlá předtucha, dokonce prý uvažoval, že závod vzdá. Přitom nezemřel vinou chyby svého řízení, nýbrž následkem technické poruchy. V sedmém kole Velké ceny San Marina při nájezdu do zatáčky Tamburello v rychlosti 300 km/h selhalo u Ayrtonova auta pravé přední kolo. Narazil do zdi a tragické následky měly zejména četné lebečné zlomeniny. Psal se 1. máj roku 1994.

Přestože Senna zažil bezpočet vítězství a byl postupně hvězdou největších motoristických stájí Williams, McLaren, Brabham i Toleman, osobního štěstí mnoho neužil. Časté cestování mezi rodným Sao Paolem a Evropou, stejně jako pravidelné přesuny mezi jednotlivými závodišti totiž způsobily rozpad jeho manželství. Nesl to těžce, víru v Boha však za volantem neztratil. Bylo o něm známo, že se před každým závodem upřímně modlí. A jeho nejlepší přítel, závodník F1 Gerhard Berger, měl podle tehdejšího tisku říci: „Zatímco já jsem listoval v Playboyi, Ayrton před startem vždy držel v rukou Bibli. A přece v ten rozhodný den měli jeho andělé strážní volno.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Redaktoři, Články

Diskuse

Zralé životy končí ve správnou chvíli Michal 20.5.2014 20:39

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay