Nic nového pod sluncem

4.12.2014, Autor: Jaroslav Šubrt

Před několika dny jsem na polské Dvojce (rozhlasová stanice podobná našemu ČRo 3 – Vltava) zaznamenal velice zajímavý rozhovor s ukrajinským spisovatelem, básníkem a překladatelem Jurijem Andruchovyčem. Na Ukrajině patří tento rodák (nar. 1960) z haličského Ivano-Frankivska k předním postavám místní literární scény. Na rozdíl třeba od sousedního Polska, kde jeho knihy už pár let vycházejí v docela slušných nákladech, je u nás autorem známým spíš jen v úzkém kruhu lidí se speciálním zájmem o moderní literaturu této části Evropy. My jsme se zatím mohli seznámit pouze s nepatrným zlomkem jeho tvorby.

Jurij Andruchovyč bývá častým hostem knižních veletrhů, autorských čtení a besed po celé západní Evropě. Během těchto akcí přirozeně nelze pominout ani otázky týkající se současné politické situace na Ukrajině, zejména ty související s ukrajinsko-ruským konfliktem. A jak z rozhlasového rozhovoru vyplynulo, ani dnes, po všech dramatických událostech, které se v Evropě v minulém století i docela nedávno odehrály, nejsou mnozí lidé na Západě (ale ani u nás) schopni čelit masivní propagandistické kampani Ruska, šířící bohapusté nepravdy o sousední Ukrajině. Nedávno, po jedné čtenářské besedě, uspořádané v mírumilovném, tolerantním a neutrálním Švýcarsku, kdy se autor snažil přítomným vysvětlit podstatu toho, co se v jeho zemi v současné době děje, za ním prý přišla jakási elegantní dáma a do tváře mu vmetla: „Jste normální fašista!“

V tu chvíli se mi vybavila jiná, hodně podobná událost, k níž došlo v padesátých letech minulého století ve Francii. V pařížském exilu tam od konce války žil polský malíř, spisovatel, bývalý příslušník Andersovy armády, přeživší svědek katyňského masakru a mimochodem také pražský rodák – Józef Czapski. O svých zážitcích ze sovětských lágrů vydal svědectví v knize „Na nelidské zemi“. V silně levicově orientované Francii ovšem většina lidí v tehdejší poválečné euforii jeho svědectví odmítala a obviňovala ho ze lži. Něco podobného konec konců potkalo i řadu dalších autorů, zlom přišel až po Solženicynovu „Souostroví Gulag“. Czapski byl kvůli tomu přímo vláčen po různých soudech, kde se mu komunističtí novináři a advokáti posmívali a zasypávali jej urážkami. Při jedné takové příležitosti o něm někdo dokonce prohlásil, že nejspíš musel být „důstojníkem Goebbelsovy německé válečné propagandy“.

Podobnost čistě náhodná? Obávám se, že ne. To se jen někteří lidé dodnes nedokážou, anebo – což je ještě horší – odmítají poučit z oněch temných kapitol naší historie.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Redaktoři, Články

Diskuse

Je samozřejmě pravda, humila 4.12.2014 13:04

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay