Demokracie po zemanovsku

28.6.2013, Autor: Tomáš Kutil

Minulé tři týdny jsem měl dovolenou. No, ona to vlastně žádná dovolená nebyla, protože jsem celou dobu ležel v knihách a skriptech a pokoušel se dostat do hlavy vše potřebné k úspěšnému zvládnutí magisterského oboru mediální studia. Součástí státnic byla i obhajoba diplomové práce. Psal jsem o pozornosti, kterou média věnovala před volbami v roce 2010 dvěma stranám, jež se do Parlamentu dostaly – TOP 09 a Věci veřejné, a dvěma stranám, které Sněmovnu opustily – zelení a lidovci. Na základě zevrubného devítiměsíčního výzkumu mi vyšlo, že v médiích se mnohem častěji objevovaly obě úspěšné strany, a to především v období posledních tří měsíců před volbami. V součtu téměř dvakrát častěji než obě neúspěšné strany dohromady.

Dnes jsem se vynořil z literatury a bádání a jen velmi nevěřícně hledím na to, co se děje okolo ustavování nové vlády. Napadla mě přitom vzhledem k mé diplomové práci taková kacířská myšlenka. Má vůbec smysl zkoumat, jakou pozornost věnují média před volbami politickým stranám? Ze současné situace se totiž zdá, že volby už nejsou tím, co je důležité pro sestavování vlády. Pod velmi průhlednou nálepkou úřednické vlády nám zde totiž vzniká klasický politický kabinet – složený z příznivců našeho pana prezidenta či strany, jejímž je čestným předsedou. Strany, která se ve zmíněných volbách v roce 2010 do Parlamentu nedostala, a stojí tak mimo legální exekutivní či parlamentní struktury a její legitimita je nulová. Lidé blízcí této straně nyní sestavují vládu pod vedením Jiřího Rusnoka, který byl po celou dobu prezidentské kampaně výrazným podporovatelem Miloše Zemana. Že by byla parlamentní demokracie vážně přežitek? Ještě že máme tak moudrého prezidenta, který přišel s lepším řešením – vládnout budou jeho příznivci, které on moudře povede. Co mi to jen připomíná? Naštěstí se zdá, že alespoň Bohuslavu Sobotkovi došly možné důsledky této zemanodemokratické eskapády a začíná uvažovat o pokusu s menšinovou vládou ČSSD. Z takové varianty jako volič sice též nejsem nadšen, ale alespoň jde o parlamentní stranu, která v roce 2010 vyhrála demokratické volby.

Sdílet článek na: 

Sekce: Redaktoři, Blogy, Články

Diskuse

Autoritativní režim není objev Michal 3.7.2013 04:20

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay