Nic nového pod sluncem

4.12.2014, Autor: Jaroslav Šubrt

Před několika dny jsem na polské Dvojce (rozhlasová stanice podobná našemu ČRo 3 – Vltava) zaznamenal velice zajímavý rozhovor s ukrajinským spisovatelem, básníkem a překladatelem Jurijem Andruchovyčem. Na Ukrajině patří tento rodák (nar. 1960) z haličského Ivano-Frankivska k předním postavám místní literární scény. Na rozdíl třeba od sousedního Polska, kde jeho knihy už pár let vycházejí v docela slušných nákladech, je u nás autorem známým spíš jen v úzkém kruhu lidí se speciálním zájmem o moderní literaturu této části Evropy. My jsme se zatím mohli seznámit pouze s nepatrným zlomkem jeho tvorby.

Jurij Andruchovyč bývá častým hostem knižních veletrhů, autorských čtení a besed po celé západní Evropě. Během těchto akcí přirozeně nelze pominout ani otázky týkající se současné politické situace na Ukrajině, zejména ty související s ukrajinsko-ruským konfliktem. A jak z rozhlasového rozhovoru vyplynulo, ani dnes, po všech dramatických událostech, které se v Evropě v minulém století i docela nedávno odehrály, nejsou mnozí lidé na Západě (ale ani u nás) schopni čelit masivní propagandistické kampani Ruska, šířící bohapusté nepravdy o sousední Ukrajině. Nedávno, po jedné čtenářské besedě, uspořádané v mírumilovném, tolerantním a neutrálním Švýcarsku, kdy se autor snažil přítomným vysvětlit podstatu toho, co se v jeho zemi v současné době děje, za ním prý přišla jakási elegantní dáma a do tváře mu vmetla: „Jste normální fašista!“

V tu chvíli se mi vybavila jiná, hodně podobná událost, k níž došlo v padesátých letech minulého století ve Francii. V pařížském exilu tam od konce války žil polský malíř, spisovatel, bývalý příslušník Andersovy armády, přeživší svědek katyňského masakru a mimochodem také pražský rodák – Józef Czapski. O svých zážitcích ze sovětských lágrů vydal svědectví v knize „Na nelidské zemi“. V silně levicově orientované Francii ovšem většina lidí v tehdejší poválečné euforii jeho svědectví odmítala a obviňovala ho ze lži. Něco podobného konec konců potkalo i řadu dalších autorů, zlom přišel až po Solženicynovu „Souostroví Gulag“. Czapski byl kvůli tomu přímo vláčen po různých soudech, kde se mu komunističtí novináři a advokáti posmívali a zasypávali jej urážkami. Při jedné takové příležitosti o něm někdo dokonce prohlásil, že nejspíš musel být „důstojníkem Goebbelsovy německé válečné propagandy“.

Podobnost čistě náhodná? Obávám se, že ne. To se jen někteří lidé dodnes nedokážou, anebo – což je ještě horší – odmítají poučit z oněch temných kapitol naší historie.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Redaktoři, Články

Diskuse

Je samozřejmě pravda, humila 4.12.2014 13:04

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay