Blízký východ po smrti šajcha Jásína

Vydání: 2004/15 Velikonoce, 3.9.2004, Autor: Jaroslav Šebek

Poslední dva týdny dominovaly zprávám z Blízkého východu především komentáře izraelského útoku na šajcha Ahmada Jásína. Kdo byl vlastně tento starý a poloslepý muž na invalidním vozíku, jehož smrt vyvolala bouřlivou reakci nejen na Blízkém východě, ale prakticky v celém světě, a vyjadřovala se k ní většina západních státníků?

Narodil se před sedmašedesáti lety v chudé rybářské rodině. Původně vzhlížel se sympatiemi k egyptskému prezidentovi Násirovi a jeho arabské variantě socialismu. Později se ale přiklonil k fundamentalistické a militantní verzi islámu, protože mu jedna z náboženských skupin tohoto ražení (Muslimské bratrstvo) financovala v Káhiře teologická studia, neboť jeho rodina si to nemohla dovolit.

VZNIK HAMASU
V prosinci 1987, v době zahájení prvního palestinského povstání (intifády), se nechal inspirovat těmito idejemi i při založení Hnutí islámského odporu (Hamas). To má nyní mezi arabským obyvatelstvem v pásmu Gazy kolem 60 % sympatizantů, zejména mezi mladými. Důvodem velké popularity jsou i aktivity, kterým se Hamas věnuje na sociálním a vzdělávacím poli (například zakládání škol, nemocnic nebo knihoven). Pochopitelně že díky nim rozšiřuje dále i svou ideologii. V 70. a na začátku 80. let dominovaly mezi Palestinci především nacionalistické a marxisticky orientované skupiny, náboženské neměly takový vliv. Tento stav se začal měnit pod vlivem vítězství Chomejního islámské revoluce v Íránu v roce 1979, která povzbudila činnost extremistických muslimských uskupení v regionu. Popularitu jim přinesla také kritika dosavadních palestinských vůdců, které radikální islámští činitelé obviňovali z korupce, ale zvláště z nedůsledného vedení boje proti Izraeli. Také ve svých prohlášeních neustále vyzývali k zintenzivnění ozbrojených kampaní. Příslušníci Hamasu se tak pod duchovním vedením Jásína stali strůjci řady krvavých atentátů nejen proti vojákům, ale především proti civilistům na území židovského státu. Jejich počet se výrazně zvýšil zejména po vypuknutí nové intifády na konci září 2000 a od té doby při útocích zahynulo kolem 900 Izraelců (na palestinské straně se počet obětí odhaduje na tři tisícovky).

POVEDOU IZRAELSKÉ ÚTOKY K MÍRU?
Zabitím nejvyššího duchovního představitele Hamasu pokračuje linie cílených vojenských útoků na jednotlivé vůdce teroristů, které izraelský kabinet praktikuje již několik let. Minulý rok v červnu přežil napadení vrtulníky i Jásínův nástupce Rantísí, který se řadí k nekompromisnímu křídlu Hamasu. Po smrti Jásína však začala debata izraelských intelektuálů o morální legitimitě takových akcí, protože při nich často náhodně zahynou i nevinní lidé. Izraelská strana odůvodňuje tyto akce snahou oslabit pozice palestinských radikálů ve prospěch umírněnějších reprezentantů, kteří budou ochotnější k vyjednávání. Nejvyšší izraelští představitelé dali najevo, že z této strategie nehodlají ustoupit a v konečném důsledku si od ní slibují nastolení klidu zbraní. Otázkou ovšem je, nakolik tato cesta povede skutečně k cíli a nebude jen počátkem ještě většího krveprolití. Jásín se totiž v očích mnohých Arabů stal mučedníkem a vzorem pro následování ve válce proti "nevěřícím". Za současného vývoje je proto dost obtížné si představit vzkříšení plánů na mírové řešení konfliktu, přijatých loni v červnu (tzv. cestovní mapa). Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay