Biskup, který se nebál ani Hitlera

Vydání: 2018/21 Nový biskup: Mám v srdci pokoj, 22.5.2018, Autor: Stanislav Přibyl

Příloha: Perspektivy 21

Ve vestfálském Münsteru se před pár dny uskutečnilo setkání německých katolíků – Katholikentag. S Münsterem je spojen život jednoho z nejstatečnějších biskupů 20. století – bl. Clemense Augusta von Galen. Jeho životní příběh je nám právě v těchto květnových dnech připomínkou toho, že proti nacismu aktivně vystupovalo nemálo německých duchovních i laiků.



                                                                                                                                                         © Jan Hrubý


ZAMYŠLENÍ P. Stanislava Přibyla

Před pár dny jsem navštívil vestfálské město Münster, kde se konalo setkání katolíků – Katholikentag. Kromě jiného jsem zavítal i do münsterského dómu sv. Pavla, kde je v jedné z kaplí v ochozu za presbytářem pohřben blahoslavený Clemens August von Galen, od roku 1933 münsterský biskup a necelý měsíc svého života také kardinál.

Clemens August se narodil roku 1878 do starého šlechtického rodu. Pro kněžství se rozhodl roku 1899 po setkání a rozhovoru s papežem Lvem XIII. Na kněze byl vysvěcen roku 1904. Poté se stal dómským vikaristou a sekretářem svého strýce Maximiliana Gereona von Galen, pomocného biskupa v Münsteru.

Roku 1906 odešel do Berlína, kde byl kaplanem u kostela sv. Matthiase. Roku 1911 se stal duchovním nově zřízené duchovní správy u kostela sv. Klementa Maria Hofbauera. Od roku 1919 pak působil jako farář ve farnosti u kostela sv. Matthiase. V Berlíně se seznámil s apoštolským nunciem Eugeniem Pacellim, pozdějším papežem Piem XII., a stali se velmi blízkými přáteli.

Pastorační činností v silně sekularizovaném Berlíně a v jeho katolické diaspoře získal velké zkušenosti, s nimiž se roku 1929 vrátil do Münsteru, kde byl jmenován farářem městského kostela sv. Lamberta. A roku 1933 byl jmenován biskupem v Münsteru. Jako své biskupské heslo si zvolil slova „Nec laudibus, nec timore“, které ve svém prvním pastýřském listu vysvětlil jako předsevzetí, že se nenechá zviklat ani chválou od lidí, ani strachem z nich.

Toto jeho heslo bylo předznamenáním trvale napjatých vztahů mezi ním a státní mocí. Biskup von Galen byl jedním z nejhlasitějších a nejostřejších kritiků Hitlerova režimu. Nacismus neuznával z podstaty – kritizoval jak jeho filozofické základy, tak ideologická díla – a samozřejmě i jeho zločiny. Velmi ostře vystupoval proti nacistickým programům eutanázie a zabíjení nemocných a postižených lidí. Biskupova kázání vyvolala obrovské pozdvižení, jeho neohroženost mu vynesla jak nenávist nacistů, tak obrovské sympatie věřících. Svým neohroženým postojem dosáhl toho, že nacistický režim nakonec musel od eutanázií veřejně ustoupit.

Biskup Clemens August von Galen byl kromě této své osobní statečnosti a neohroženosti člověkem velmi vysoké a mohutné postavy, což z něj činilo vskutku impozantní osobnost. Celým svým životním postojem si vysloužil přezdívku „Lev z Münsteru“.

Mezi kladivem a kovadlinou

Od roku 1941 byl omezen v pohybu a byl neustále sledován. Nacističtí předáci požadovali jeho likvidaci. Proti zásahu byl jak Goebbels, který se bál jeho popularity, a především obrovských propagandistických škod v případě takového činu, tak i vysocí důstojníci německé armády. Akce tak byla odložena na neurčito, ale bylo zatčeno a popraveno mnoho kněží, kteří šířili opisy jeho kázání.

Jedna z jeho promluv, pronesená v červenci 1941, se stala zvlášť populární svým obrazem kladiva a kovadliny. Biskup Galen tehdy řekl: „Statečně bojujeme proti vnějšímu nepříteli. Proti nepříteli zevnitř, který nás trestá a bije, nemůžeme bojovat zbraněmi. Zůstává jen jeden prostředek boje: silná, houževnatá a pevná vytrvalost! (…) Buďme tvrdí! Zůstaňme pevní! V tomto okamžiku nejsme kladivem, ale kovadlinou. Druzí, většinou cizí a odpadlíci, do nás tlučou a chtějí náš lid, nás samotné, naši mládež nově formovat násilím, aby nás odchýlili od přímého postoje vůči Bohu. My jsme kovadlinou a nikoli kladivem! Podívejte se někdy do kovárny! Zeptejte se kovářského mistra a nechte si od něj říci: To, co je ukováno na kovadlině, získává svůj tvar nikoli jen od kladiva, ale také od kovadliny. Kovadlina nemůže a nepotřebuje vracet rány; musí jen zůstat pevná a tvrdá. Když je kovadlina dostatečně houževnatá, pevná a tvrdá, pak většinou vydrží déle než kladivo.“

Čas ukázal, jakou měl pravdu. Různá utrpení a ústrky, které snášel on, jeho kněží, řeholníci, řeholnice a věřící, je nezničily, ale ukovaly do pevného a ušlechtilého charakteru.

Zůstat pevný

Neméně dramatický byl i von Galenův osud po válce. Ostře se postavil proti tezi kolektivní viny. Stejně jako kritizoval nacismus, kritizoval i přehmaty okupačních vojsk: „Jako jsem bojoval proti nacistickým nespravedlnostem, budu bojovat proti jakýmkoli nespravedlnostem, bez ohledu na to, od koho pocházejí.“ Vztahy s britskými okupačními silami byly tehdy tak napjaté, že jeho kázání musela být opět šířena tajně.

Papež Pius XII. jej jmenoval kardinálem 18. února 1946 spolu s dvěma dalšími německými biskupy – Josephem Fringsem z Kolína a berlínským Konradem, hrabětem z Preysingu, který byl shodou okolností Galenův bratranec.

Kardinál von Galen zemřel 22. března 1946 na perforaci slepého střeva. Jeho pohřeb se konal v kostele sv. Kříže v Münsteru jen pět dní poté, co jako nově jmenovaný kardinál slavil v tomtéž kostele první pontifikální mši po svém návratu z Říma. Papež Benedikt XVI. ho 9. října 2005 prohlásil za blahoslaveného. Jeho památka se slaví 22. března.

Dramatický konec dramatického života – můžeme si říci. Náhlý odchod tohoto statečného biskupa nám může být znamením, abychom si uvědomili naléhavost poselství jeho životního příběhu. Zůstat pevný… navzdory chválám či výhrůžkám, zůstat trpělivý… navzdory ranám. Nechat se vykovat mezi ranami kladivem a pevností kovadliny v pevný křesťanský charakter, který uvádí do života slova apoštolů: „Více je třeba poslouchat Boha než lidi“. (Sk 5,29) Příklad, který je v dnešní rozvolněné a neklidné době k nezaplacení…

Autor je generálním sekretářem ČBK

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory



Aktuální číslo 39 25. září – 1. října 2018

Pobaltí přivítalo Svatého otce

Papež František o minulém víkendu zahájil čtyřdenní návštěvu Pobaltí příjezdem do Litvy. Nejen k bezmála třem milionům místních katolíků promlouval u památníku…

celý článek


Česko má nového nuncia

Papež František jmenoval minulý pátek nového apoštolského nuncia pro Českou republiku.

celý článek


Kapucíni si připomínají Otce Pia

Padesát let od smrti a sto let od objevení stigmat Otce Pia si o víkendu připomněli bratři kapucíni v Praze u sv. Josefa. Lidé v jejich kostele mohli uctít dokonce ostatky…

celý článek


Adopce na dálku pomáhá 25 let

Adopce na dálku slaví čtvrt století pomoci dětem, mládeži i celým komunitám v nejchudších oblastech světa. Do projektu Arcidiecézní charity Praha se zapojily desítky tisíc dárců.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay