Bezdomovcem se může stát každý

Vydání: 2007/24 Co Čech, to muzikant?, 12.6.2007

Příloha: Doma

Když přijíždíte k Azylovému domu Samaritán v Otrokovicích, ani by vás nenapadlo, že pod jeho střechou může nalézt útočiště až 40 mužů bez domova. Zdejší azylový dům, který Charita provozuje již více než 12 let, sídlí v patrové budově s novou fasádou a upraveným okolím. Hned u vchodu do domu upoutá pozornost vlajka Evropské unie. Na tázavé pohledy odpovídá vedoucí azylového domu Pavel Polák: „Od počátku roku 2006 realizujeme projekt, který byl finančně podpořen právě z evropských strukturálních fondů, a to mělo zásadní vliv na kvalitu služeb, jež můžeme dnes svým klientům poskytovat.“
Díky této finanční podpoře mohl azylový dům přijmout dva sociální pracovníky, kteří s klienty pracují. Zejména se jim snaží pomoci změnit jejich nepříznivou životní situaci – především při jejich znovuzačlenění do společnosti. Prostřednictvím místního Jobklubu si mohou místní klienti hledat zaměstnání. „V roce 2006 se podařilo nalézt práci a odejít z azylového domu více než 20 mužům bez domova,“ říká zdejší sociální pracovník Pavel Stuchlík. Velký důraz kladou pracovníci azylového domu na vzdělávací a terapeutické aktivity: „V roce 2006 jsme pro klienty připravili 20 přednášek, které byly zaměřeny na zlepšení jejich komunikačních dovedností, poznání sebe sama, na zlepšení znalostí společenských norem či zvýšení počítačové gramotnosti,“ říká vedoucí Pavel Polák. Další zajímavou aktivitou je dramaterapie, kterou v domě vedou studenti z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V minulém roce při dni otevřených dveří klienti dokonce hráli pro veřejnost představení Popoluška a v současnosti chystají další.
Jednoduše zařízená místnost s kovovými palandami, skříňka, záchod, sprcha: tak vypadá zdejší noclehárna, kterou mohou využít nově příchozí zájemci nebo ti, kteří se ocitli v nouzi a potřebují okamžitou pomoc. Na chodbě se prochází několik klientů a jeden z nich se právě pouští do úklidu společných prostor. Muži jsou zde ubytováni v trojlůžkových pokojích. „Když máme zájem, můžeme mít na pokoji televizi i ledničku,“ říká asi čtyřicetiletý muž, který právě usedl ke svému obědu. Klienti zde mají k dispozici také PC učebnu s možností připojení k internetu. „Konečně jsem se naučil pracovat s e-mailem. Je to pro mě výhoda, když chci rozesílat životopisy do různých firem. Doufám, že mě někde přijmou,“ říká muž středního věku. Klienti mají k dispozici kuchyňku, kde si sami vaří, společenskou místnost s televizí a knihovnou.

Kreativní dílna
Zvláštností Samaritánu je kreativní dílna, ve které klienti pod vedením ergoterapeutky zpracovávají ovčí vlnu. V menší místnosti se třemi tkalcovskými stavy, kolovrátkem a česačkou na vlnu sedí čtyři starší muži. Jeden z nich vlnu češe, ostatní sedí v křesílcích a vybírají z vyprané a usušené vlny zbytky sena. „V dílně pracují klienti, kteří již nezvládnou fyzicky náročnější činnost. Mnozí z nich jsou v důchodovém věku a práci v dílně vnímají spíše jako volnočasovou aktivitu,“ vysvětluje ergoterapeutka Miloslava Novotná. „Vlnu, kterou nám většinou někdo daruje, nejprve pereme, pak ji musíme usušit, vyčistit a česat,“ ukazuje kousky přírodní, zatím nevyprané vlny pan Stanislav. Vyčesaná vlna se dále barví a posílá dalším lidem ke zpracování. „Z vlny tady zkoušíme vyrábět klobouky, různé figurky, ale také spřádat ji na kolovrátku a pak z ní na tkalcovském stavu tkát koberečky,“ dodává pan Stanislav. Zaměstnanci azylového domu se snaží na problematiku bezdomovectví upozornit širší veřejnost. „V minulém roce navštívilo naše zařízení téměř deset tříd ze základních škol a gymnázií, pro které jsme připravili program. Snažili jsme se jim ukázat, že bezdomovcem se může stát prakticky každý – a že mnozí naši klienti se aktivně snaží svoji situaci řešit,“ říká vedoucí Samaritánu. V rámci dní otevřených dveří se mohli lidé z blízkého okolí přijít podívat na představení divadelního souboru ze Zlína. Přišlo téměř 80 lidí. „Už dva roky se snažíme svou činnost prezentovat především odborné veřejnosti a spolupracujícím institucím prostřednictvím našeho časopisu Samaritán,“ dodává Ondřej Mikulášek, který má jeho vydávání na starosti. Mimo práce s klienty, kteří bydlí v azylovém domě, realizuje Samaritán rovněž terénní programy na pomoc lidem, kteří žijí na ulici. Streetworker – terénní pracovník – jim například pomáhá s vyřizováním dokladů, registrací na úřadě práce či hledáním bydlení. Za oněch 12 let své činnosti prošlo azylovým domem více než tisíc mužů bez domova.
ANDREJ OVČÁK Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay