Betlém z Krušných hor v římském Pantheonu

Vydání: 2010/50 Vánoce za dveřmi, 8.12.2010, Autor: Martin T. Zikmund

V září příštího roku má papež poprvé za svůj pontifikát navštívit nové německé spolkové země, které byly dříve součástí komunistického bloku. Ale už o letošním adventu se východ Německa a Řím přiblížily. Minulý týden totiž dorazil do Věčného města transport s dřevěnými skulpturami o celkové váze 10 tun. Jedná se o betlém zhotovený řezbářem Jo Harbortem ze Zwickau, který je vystaven v římském Pantheonu od druhé adventní neděle až do Hromnic v rámci akce „saské Vánoce v Římě“.

„Ve vánočním období se betlémy vystavují v každém římském kostele. Pro Pantheon se ale zajišťuje vždy něco extra, návštěvnost zde dosahuje až sedmi tisíc lidí denně,“ nechal se u příležitosti uvedení „saských Vánoc v Římě“ slyšet Wilhelm Staudacher, vedoucí italské pobočky nadace Konrada Adenauera, která se na celé akci organizačně podílí. Podle něj tak Zwickau a potažmo Krušné hory získaly vynikající příležitost ke své prezentaci. Maria, Josef, Jezulátko, vůl, osel, Kašpar, Melichar a Baltazar, moderní dubové figurální řezby v životní velikosti jsou rozmístěny mezi vzácnými jantarově zbarvenými mramorovými sloupy v tomto prastarém římském templu. Jeho nejstarší část tzv. Portikus pochází dokonce z roku 27 př. Kr., tedy z doby, která historicky předchází vánočnímu příběhu.

DO „LUTHEROVA MĚSTA“

Nejen Německo směřuje do Říma, ale má tomu být i naopak. Jak bylo nedávno oznámeno, papež Benedikt XVI. se chystá v září 2011 na apoštolskou cestu do Berlína, Erfurtu a Freiburgu. Poslední z měst leží na jihu, patří do bývalé západní části Německa a místním arcibiskupem je Robert Zollitsch, předseda Německé biskupské konference. Zato Berlín a Erfurt jsou spjaty s komunistickou minulostí. A víc než s tou. Durynské centrum Erfurt je nazýváno také „Lutherovým městem“, neboť zde Luther jako augustiniánský mnich studoval. A v nedalekém Wartburgu byl od května 1521 do března 1522 držen v internaci a za tuto krátkou dobu přeložil Nový zákon z řečtiny do němčiny – a to tak, že se jeho překlad stal takřka přes noc klasickým a dodnes je považován za základ novodobé němčiny. Němečtí komentátoři spojují proto tuto papežskou návštěvu v Erfurtu i s blížícím se 500. výročím německé reformace. Nicméně Erfurt – na rozdíl od některých sousedních německých oblastí – si zachoval nejvýrazněji katolickou tradici a identitu. Sídlí zde také jediný kněžský seminář v rámci nových spolkových zemí.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 45 5. – 11. listopadu 2019

Zazní díky za svobodu

Vyzváněním kostelních zvonů si církev připomene 30 let od pádu komunistického režimu a návratu svobody do naší země. V českých a moravských farnostech se v neděli…

celý článek


Třicet let od pouti do Říma

Píše se rok 1988. Šedá deka komunismu a nesvobody leží na celé republice. V lednu začíná desetiletí duchovní obnovy národa, které společně připravují kněží Tomáš…

celý článek


Tři náboženství proti eutanazii

Křesťané, židé a muslimové spojili síly a pod záštitou Papežské akademie pro život se jednoznačně vyslovili proti eutanazii a asistované sebevraždě.

celý článek


Zachráněné malby vyprávějí o Marii

Dvakrát čtyři výjevy ze života Panny Marie zachycuje gotický oltář z kostela v severomoravské Lubině. Díky náročnému restaurátorskému zásahu je k vidění v někdejším lesku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay