Benedikt XVI. ve Freiburgu: sbohem, Německo!

Vydání: 2011/40 Papež v Německu, 29.9.2011

Čtyři naplněné dny zažili naši němečtí sousedé se „svým“ papežem, který přijel poprvé do své vlasti nejen jako nejvyšší pastýř katolické církve, ale i jako hlava Vatikánu. Papežova návštěva začala na severu v sekularizovaném Berlíně, pokračovala přes durynský Erfurt a Etzelsbach a vyvrcholila v jihoněmeckém Freiburgu, kde mají obě hlavní církve – katolická i evangelická – dosud velice silnou pozici.

„Naplněn dojmy a zážitky těchto dnů ze své vlasti, jež se mi tak mocně vtiskly do srdce, vracím se nyní do Říma. S ujištěním o svých modlitbách za vás všechny a za příznivou budoucnost naší země v pokoji a svobodě se co nejsrdečněji loučím: Pán Bůh zaplať. Bůh vám všem žehnej!“ – Tak se rozloučil 84letý Benedikt XVI. se svou vlastí, kde mu státní instituce i věřící připravili nebývalé přijetí. Papež přijel podle svých slov především povzbudit k hlubšímu prožívání víry a obrácení ke Kristu. Nevyhnul se ovšem ani kritickým slovům na adresu tradičních katolíků. A to při bohoslužbě na freiburském letišti, kde se v poslední den jeho návštěvy shromáždilo až 100 tisíc věřících a všichni němečtí biskupové. Přitom navázal na přečtené evangelium, kde stálo: „Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království…“ Kdyby se podle papeže tento výrok přeložil do dnešního jazyka, pak těmi celníky a nevěstkami jsou třeba „agnostici, kteří zakoušejí neklid kvůli otázce Boha, či lidé, kteří trpí kvůli našim hříchům a touží po čistém srdci. Ti jsou Božímu království blíže než rutinní věřící, kteří v církvi vidí jenom aparát a jejich srdce je vírou netknuté“. Vzápětí Benedikt XVI. vyjádřil naopak svou vděčnost všem, kdo se angažují ve farnostech a v mnoha německých sociálních a charitativních institucích. Připomněl však, že i v těchto oblastech je potřeba více než kompetence: totiž otevřené srdce, které druhému ukazuje milujícího Boha.

DVA KOSTELY POD JEDNOU STŘECHOU

Freiburská diecéze je po kolínské početně druhou největší německou diecézí. Je sídlem charity, pro niž se v zemi angažuje půl milionu zaměstnanců. Město je též proslulé úzkou ekumenickou spoluprací katolické a protestantské církve, jejímž symbolem se stal nedávno vystavěný kostel na freiburském předměstí. Pod jednou střechou se v něm nacházejí prostory pro bohoslužby obou vyznání, oddělené pohyblivou stěnou, jejíž odsunutí v případě potřeby vytvoří jeden společný sál. A nakonec je Freiburg znám i jako vzorové ekologické město s věkově nejmladší populací a nejnižší nezaměstnaností.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay