Benedikt XVI.: Připodobněte se Kristu svatostí života

Vydání: 2008/17 Kazatelství, 21.4.2008

Z promluvy papeže Benedikta XVI. k biskupům USA dne 16. dubna 2008 v Národní svatyni Neposkvrněné Panny Marie ve Washingtonu.

Ctihodní bratři v biskupské službě, velmi se raduji z toho, že vás mohu pozdravit dnes, na začátku své návštěvy v této zemi. (...)
Pro katolická společenství v Bostonu, New Yorku, Filadelfii a Louisville je tento rok příležitostí ke zvláštním oslavám, neboť je tomu již 200 let, kdy byly v těchto místních církvích ustanoveny diecéze. Připojuji se k vám, abych poděkoval za mnohé nebeské dary, kterých se církvi na těchto místech dostalo během uplynulé doby. Vzhledem k tomu, že stávající rok je také dvousetletým výročím povýšení prvního zakládajícího stolce v Baltimore na arcidiecézi, využívám této příležitosti a s obdivem a vděčností chci připomenout život a službu Johna Carrolla, prvního baltimorského biskupa a důstojného pastýře katolického společenství ve vaší zemi těsné poté, co získala nezávislost. Jeho neúnavné úsilí o šíření evangelia na rozsáhlém území, jež bylo svěřeno do jeho péče, položilo základy církevního života ve vaší zemi a dovolilo církvi v Americe dorůstat ke zralosti. (...)

POKRAČOVAT V PŘIJÍMÁNÍ IMIGRANTŮ
Mnozí z těch, kterým John Carroll a jeho spolubratři biskupové sloužili před dvěma sty lety, přišli ze vzdálených zemí. Různost jejich původu se odrazila v bohaté rozmanitosti církevního života dnešní Ameriky. Rád bych povzbudil vás a vaše společenství, abyste pokračovali v přijímání imigrantů, kteří vstupují dnes do vašich řad, abyste sdíleli jejich radosti a naděje, abyste je podporovali v jejich souženích a zkouškách a pomáhali jim prosperovat v jejich novém domově. Ostatně, právě to činili po generace vaši spoluobčané. Od začátku otevírali brány hladovým, chudým, „masám, které toužily se svobodně nadechnout“ (srov. Báseň napsanou na soše Svobody). Toto jsou lidé, které Amerika přijala za své.

AMERICKÁ ŠTĚDROST
Mezi těmi, kteří přišli, aby zde budovali svůj nový život, byli mnozí schopni dobře využít zdrojů a příležitostí, které nalezli, a dosáhnout značného blahobytu. Občané této země jsou vskutku známí svou velkou vitalitou a kreativitou. Jsou také známi svou velkorysostí. Po útoku na „dvojčata“ v září roku 2001 i po uragánu Katrina v roce 2005 prokázali Američané svou připravenost vyjít na pomoc svým potřebným bratřím a sestrám. Na mezinárodní úrovni je dalším důkazem tohoto soucitu pomoc, kterou lid Ameriky nabídl při záchranných a pomocných operacích po vlně tsunami v prosinci roku 2004. Dovolte mi, abych vyjádřil své zvláštní ocenění za nespočetné formy humanitární pomoci, kterou američtí katolíci poskytli prostřednictvím katolických charit i jiných institucí. Jejich štědrost přinesla plody v pozornosti k chudým a potřebným i v energii projevené při budování národní sítě katolických farností, nemocnic, škol a univerzit.

VÍRA NEMŮŽE BÝT PRIVATIZOVÁNA
Amerika je také zemí velké víry. Váš lid je dobře znám svou náboženskou vroucností a je hrdý na svou příslušnost ke společenství modlitby. Má důvěru v Boha a neváhá se ve veřejných projevech odvolávat na mravní důvody, zakořeněné v biblické víře. (...)
Ačkoli je pravdou, že tato země je poznamenána ryzím náboženským duchem, subtilní vliv sekularismu se může nicméně projevit ve způsobu, jakým lidé dovolí, aby víra ovlivňovala jejich jednání. Je snad správné vyznávat víru o nedělích v kostele a potom během týdne prosazovat podnikatelské praktiky či medicínské procedury, které této víře odporují? Je snad pro praktikujícího katolíka správné ignorovat či vykořisťovat chudé a ty, kteří žijí na okraji společnosti, prosazovat sexuální jednání odporující morálnímu učení církve nebo zastávat pozice, které protiřečí právu na život každé lidské bytosti od početí až do přirozené smrti? Je třeba odporovat každé tendenci, která považuje náboženství za privátní záležitost. Pouze když víra pronikne každý aspekt života, stávají se křesťané opravdu otevřenými k proměňující moci evangelia.

FORMACE LAIKŮ A HLAS BISKUPů
Tady v Americe jste byli požehnáni katolickým laikátem značné kulturní rozmanitosti, která klade vlastní mnohotvárné dary do služeb církve a společnosti vůbec. Hledí k vám, aby se mu dostalo povzbuzení, vedení a směru. V době přesycené informacemi se důležitost nabídky pevné formace víry nevystavuje nebezpečí, že bude přeceněna. Američtí katolíci tradičně přiznávají náboženské výchově ve školách či ve formačních programech pro dospělé vysokou hodnotu; je zapotřebí ji zachovat a rozšiřovat. (...) V době, kdy pokroky v lékařské vědě přinášejí mnohým novou naději, mohou vyvstávat etické výzvy, které dříve nebyly představitelné. Proto je více než kdy předtím důležité poskytovat pevnou formaci v morálním učení církve oněm katolíkům, kteří působí ve zdravotnictví. Pokud chtějí opravdu prosazovat integrální dobro člověka, musí se sami obnovit v Kristu, naší naději.
Jako hlasatelé evangelia a vůdci katolických společenství jste zváni účastnit se také výměny názorů na veřejné scéně, abyste pomohli utvářet odpovídající kulturní postoje. Tam, kde se cení svoboda slova a podporuje se důkladná a poctivá diskuse, je váš hlas respektován, a v diskusi o aktuálních sociálních a morálních otázkách dneška má mnoho co nabídnout. Tím, že se přičiňujete o jasné a zřetelné hlásání evangelia, formujete nejen osoby ze svého společenství, ale díky celosvětové masové komunikaci pomáháte šířit poselství křesťanské naděje po celém světě. (...)

ALARMUJÍCÍ SITUACE RODINY
V letošním poselství ke Světovému dni míru jsem mluvil o podstatném přínosu zdravého rodinného života k pokoji uvnitř i mezi národy. (...) Rodina je navíc prvotním místem evangelizace, předávání víry a pomoci mladým docenit důležitost náboženské praxe a zachovávání neděle. Jak nepociťovat neklid, pozorujeme-li rychlý úbytek rodin jakožto základního prvku církve a společnosti? Rozvody a nevěra jsou na vzestupu a mnozí mladí muži i ženy oddalují manželství, nebo je dokonce vůbec neuznávají. Některým mladým katolíkům se svátostný svazek manželský jeví stěží rozeznatelný od občanského svazku, nebo je dokonce vnímán jako prostá, neformální a nestabilní dohoda žít s druhým člověkem. V důsledku toho je ve Spojených státech patrný alarmující pokles katolických manželství spolu s nárůstem takových soužití, v nichž zcela chybí vzájemné darování se manželů prostřednictvím pečeti veřejného příslibu žít požadavky nerozlučného závazku po celý život. Za těchto okolností je dětem upíráno bezpečné prostředí, které potřebují, aby vyrůstaly jako lidské bytosti, a společnosti jsou upírány ony stabilní opory nezbytné k zachování její soudržnosti a morálního těžiště. (...)

ZAKUSILI JSTE ZAHANBENÍ
Mezi znameními odporujícími evangeliu života, na které lze dnes v Americe i jinde narazit, existuje jedno, které působí hluboké zahanbení: sexuální zneužívání mladistvých. Mnozí z vás jste mi vyprávěli o hluboké bolesti, kterou prožívala vaše společenství, když muži církve zradili své kněžské povinnosti a závazky tak závažným a nemorálním chováním. Při hledání cest, jak odstranit toto zlo, kdekoliv k němu dojde, si buďte jisti podporou Božího lidu na celém světě. Právem dáváte přednost projevům soucitu a podpory obětem: máte odpovědnost, svěřenou Bohem, jakožto pastýři obvazovat rány zapříčiněné každým zneužitím důvěry, pomáhat při léčení, prosazovat smíření a přistupovat s láskyplnou starostí k těm, kteří byli vážně poškozeni. Reakce na tyto případy nebyla snadná a – jak ukázal předseda vaší biskupské konference – „někdy byla špatně podána“. Nyní, když byly rozměr a závažnost problému pochopeny jasněji, jste mohli přijmout adekvátnější nápravná a disciplinární opatření a vytvořit bezpečné prostředí, které nabízí větší ochranu mladým lidem. Je třeba mít na paměti, že drtivá většina kněží a řeholníků v Americe koná vynikající práci při předávání osvobozujícího poselství evangelia osobám, které byly svěřeny jejich pastorační péči. Zranitelné osoby musí být vždy chráněny před těmi, kdo by jim mohli způsobit škodu.(...)

RADOST Z KRISTA
Také kněží potřebují v této obtížné době vaše vedení a vaši blízkost. Zakusili zahanbení za to, co se stalo, a mnozí z nich zjistili, že ztratili část oné důvěry, kterou kdysi měli. Budete-li žít způsobem, který vás úzce připodobňuje Kristu, Dobrému pastýři vydávajícímu život za své ovce, budete inspirovat své bratry kněze, aby se znovu dali do služeb svému stádci. Jasnější soustředěnost na připodobnění se Kristu svatostí života je právě to, co potřebujeme. Musíme znovu objevit radost ze života soustředěného na Krista. Čas strávený v modlitbě není nikdy ztracený, jakkoli mohou být důležité povinnosti, které na nás ze všech stran doléhají.
(čbk, redakčně kráceno) Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay