Batole bez mámy

Vydání: 2015/18 Broumov: nový život pro klášter, 28.4.2015, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma

Od kterého věku dítěte si matka může dopřát volno a mít čas jen pro sebe? A jsou tyto chvíle prospěšné i pro dítě? Ptáme se psycholožky MARTY LUZAROVÉ.
 
A mámu jsme nechali doma. Odpočívá… Ilustrační snímek archiv KT
 
Začněme od tříměsíčního kojence. V případě, že máma svěří dítě jinému členu rodiny, může si už dopřávat několikahodinové přestávky?
 
Nejenže může, ale přestávky také potřebuje. Tříměsíční ratolest přes den většinou ještě hodně pospává. Dobu mezi kojením či krmením může matka využít jako odpočinek pro sebe.
 
Malé dítě svěřujeme samozřejmě spolehlivým osobám, včetně otce. Ne každý otec si ale na péči o novorozence troufá, zvláště jedná-li se o jeho prvního potomka. To je potřeba respektovat a v takovém případě svěřit dítě zkušenější osobě.
 
Jsou tyto chvíle odloučení prospěšné i pro miminko?
 
Miminko poznává další členy rodiny, jiné osoby ve svém okolí. Přijímá nové, zajímavé podněty, rozšiřuje se jeho obzor. Postupně si vytváří citovou vazbu k otci a příbuzným. Nemělo by se ale u dítěte střídat hodně lidí, to by z toho pak mělo spíše zmatek.
 
Co ale dělat, když matka odchází za řevu potomka? Je lepší odejít tajně?
 
Děti v mladším kojeneckém věku poplakávají poměrně často z různých důvodů. Zhruba od šesti měsíců ale začínají reagovat úzkostně, když matka odchází a svěřuje je jiné osobě. Už mají k matce vytvořenou intenzivní citovou vazbu a začínají se bát cizích lidí. Jakmile matka zmizí z dohledu, většina dětí se rychle uklidní. Často tímto odloučením a strachem trpí více matka než dítě.
 
Každé dítko je ale jiné. Pro klidnější odchod v mnoha případech skutečně pomáhá, když osoba na hlídání ratolest něčím zaujme a matka v nestřeženém okamžiku odejde.
 
A kdy by matka neměla odcházet? Jaký varovný signál ze strany dítěte nesmí nepřehlédnout? 
 
Prožívá-li dítě akutně trauma, nejsnáze a nejlépe se uklidní v matčině náručí. Z toho důvodu i v době nemoci by dítě měla pokud možno ošetřovat matka, včetně případné hospitalizace v nemocnici.
 
Ve vývoji dítka přechodně nastávají chvíle, kdy prožívá různě silnou separační úzkost. Fixuje se na matku a její nepřítomnost opravdu špatně snáší. Je třeba počkat, až toto období odezní.
 
Jenže některé mámy nemají potřebu se od dítěte odpoutávat. Co pak hrozí?
 
Patologická závislost a s tím spojené mnohé další poruchy. Hrozí potřeba potomka vlastnit a zcela ovládat. Prakticky pak taková matka dítě opravdu připoutá k sobě, žije s ním i v jeho dospělosti a nikdy mu nedovolí se osamostatnit. Anebo se dítě i přesto osamostatní a matka se zhroutí, ztratí smysl svého života.
 
Jak poznat takovouto přílišnou fixaci matky na dítě?
 
Zhruba do tří let věku dítěte s ním žije matka v jakési symbióze – ve velmi úzkém citovém propojení. To je přirozené. Přesto je třeba už v tomto batolecím věku dítě postupně „otužovat“, připravovat na přiměřenou samostatnost a nezávislost, kterou bude potřebovat pro svůj další zdravý vývoj.
 
Matka příliš závislá na svém dítěti bývá často přehnaně pečovatelská, obětavá, nechce nikoho obtěžovat s hlídáním či jinou pomocí u potomka. Trpí také nejrůznějšími strachy o dítě, včetně strachu z odloučení od něho. Nedůvěřuje druhým a je přesvědčena, že jenom ona se dokáže o dítko po všech stránkách nejlépe postarat a její občasnou nepřítomností by ratolest utrpěla závažnou újmu. Ocitne-li se na chvíli sama bez dítěte, prožívá silný neklid, napětí, úzkost.
 
A jak odlišit matčin zdravý nárok na vlastní svobodu od jejího sobeckého nárokování si častých volných chvil? 
 
Zdravá matka se zdravým mateřským pudem si zdravě nárokuje svou vlastní svobodu. Vnímá své potřeby, rozpoznává, kdy už je unavená a potřebuje vypnout. Zároveň dokáže citlivě vnímat potřeby svého dítěte – a jestliže se její přání a touhy ocitnou v protikladu s potřebami dítěte, dokáže dát malému dítku přednost, ukáznit se. Kdy a jak často potřebuje matka odpočívat, je hodně individuální.
 
Se „sobeckým“ nárokováním si častých volných chvil se setkáváme u takových, pro něž je mateřství velkou zátěží a které na ně ještě nebyly připraveny. Nedozrály k tomu, aby se mohly starat o někoho jiného, protože mají samy se sebou dost starostí a obtíží.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2016

Církev se staví na vlastní nohy

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

celý článek


Stane se přímluvcem v nebi?

Je to sedmdesát let, co se ujal stolce svatého Vojtěcha. Po koncentračním táboře v Dachau ho nicméně čekaly další krušné chvíle, které mu připravili komunisté.

celý článek


Vše se vyřeší v Otcově náruči

Na závěr Svatého roku milosrdenství, na slavnost Krista Krále 20. listopadu, podepsal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubožačka).…

celý článek


Odcházím, protože jsem unavený

Nový církevní rok začíná jako emeritní biskup. O uvolnění z funkce požádal předčasně, zájem o farnosti v pražské arcidiecézi přesto neztrácí. Biskup KAREL HERBST SDB.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay