Až na krev: Křest jako trest

Vydání: 2008/18 Čína - země plná kontrastů, 29.4.2008, Autor: Aleš Palán

Snad všem americkým žebříčkům o nejlepší film 20. století vévodí Občan Kane Orsona Wellese. Pokud tedy kritik srovnává některý snímek s tímto opusem, přirovnává ho k maximu, k nejvyšší možné kvalitě. Film režiséra a scenáristy Paula Thomase Andersona Až na krev dostal dva Oscary; zpozornět bychom ale měli hlavně kvůli výše uvedenému srovnání – k němu sáhlo už několik recenzentů.

Až na krev přináší skutečně výjimečný zážitek. Příběh se nechal inspirovat románem Uptona Sinclaira Petrolej, ale rozvíjí ho po svém. Tzv. americký sen je zde postaven doslova na hlavu: hlavní (anti)hrdina Daniel Plainview (Daniel Day-Lewis) se sice vypracuje z chudého horníka na ropného magnáta vlastní pílí, ale bez lží, intrik a vykořisťování by se to neobešlo. Manipulace s okolím se nezastaví ani před jeho nejbližšími, také oni jen nevědomky hrají Plainviewovu hru. Lidé se tak bohatému těžaři stávají pouze jinou formou výrobních prostředků. Marx by měl radost...
I charismatická Církev třetího zjevení, jejíž členové vlastní pozemky, pod nimiž leží obrovské ložisko ropy, jako by jen potvrzovala Marxovu maximu o náboženství coby opiu lidstva. Ačkoliv je ve zdejším sboru řada upřímně věřících křesťanů, ačkoliv se jejich víra zdá být v protikladu k drancování krajiny i lidí ze strany naftařů, nejsou ani oni tou světlou stránkou příběhu.

ZLÝ, HORŠÍ, NEJHORŠÍ...
Takový rozměr totiž Až na krev vůbec nenabízí. Režisér nesleduje své postavy v morální polaritě dobrý – zlý, ale spíš špatný – horší – nejhorší. Také kazatel zdejší církve Eli Sunday (Paul Dano) do tohoto schématu plně zapadá. Spíš než protipólem stává se stínem Daniela Plainviewa. Jen proto můžeme být svědky ojedinělé scény, kdy se Plainviewův křest ve zdejším kostele stává v provedení mladičkého kazatele především trestem. Ropný magnát tak nemůže být vodou křtu očištěn. Naopak: doslova před divákovýma očima se mění v ďábla – to vše bez jakýchkoliv vizuálních efektů, jen díky výjimečnému herectví Daniela Day-Lewise.
Britský herec Daniel Day-Lewis dostal za svůj výkon Oscara zcela po právu, kritici však hovoří přímo o „výkonu desetiletí“. Snímek Až na krev ale nestojí a nepadá s mužským hereckým výkonem. Smeknout klobouk je třeba i před kamerou Roberta Elsvita, jeho minimalistickými kompozicemi a prací s tlumenými barvami. Přehlédnout nelze ani niterné a zneklidňující smyčce, jimiž atmosféru dotváří autor hudby Jonny Greenwood – člen kapely Radiohead.
Ani ne čtyřicetiletý režisér Paul Thomas Anderson (Magnólie, Hříšné noci) je díky svému novému filmu pasován na největšího filmového kritika současné Ameriky. Zároveň se ale stává jednou z největších nadějí jejího filmového průmyslu. Snad jen v této zemi je totiž možné mluvit o průmyslu tam, kde se jinde hovoří o umění. Je to možné díky lidem, jako byl Daniel Plainview.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 11. – 17. prosince 2018

Nuncius začal svou misi

Ve čtvrtek předal své pověřovací listiny prezidentu Zemanovi a hned další den se vydal mezi novináře i ze světských médií. Minulý pátek tak nový papežský velvyslanec,…

celý článek


Alžírští mučedníci propojili světy víry

Na devatenáct nových blahoslavených z pěti různých národů se může církev obracet od 8. prosince. V tento den papežský legát kardinál Becciu beatifikoval v severoalžírském…

celý článek


Je to, co vlastníme, vážně „naše“?

Jsme v pokušení zesvětšťovat advent i Vánoce a trávit je konzumně. Na druhou stranu vidíme bídu i v naší zemi – pracující za minimální mzdu nebo oběti exekucí. „Nerodí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay