Audience po anglicku v Národním

Vydání: 2015/19 Uprchlíci: Lampedusa se bouří, 5.5.2015, Autor: Zora Freiová

Příloha: Perspektivy 19

S živým zájmem mezi diváky a vesměs kladnými posudky divadelní kritiky se setkala premiéra hry britského dramatika Petera Morgana nazvaná Audience u královny (v originále The Queen), kterou nedávno uvedlo Národní divadlo v Praze.
 
Zahrála si Iva Janžurová v Audienci u královny svou životní roli?Snímek Martin Špelda
 
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o poměrně riskantní počin: už skoro sto let jsme republikou, do politických záležitostí Velké Británie moc nevidíme, a jestli si náš běžný občan vzpomene, kdo že je momentálně britským premiérem, může si gratulovat – natož aby si vybavil jména těch předchozích. Lze tedy předpokládat, že se diváci budou zajímat o konverzační hru, která pojednává takřka výlučně o setkáních ministerských předsedů s královnou Alžbětou II.?
 
Nejenže se diváci zajímají, ale na několik měsíců je hra vyprodaná. Zdá se, že tu funguje jakési zvláštní kouzlo. Hned první věty, jež si královna vymění s Johnem Majorem („Vždycky jsem si přál nevybočovat z řady, být obyčejný.“ – „Z čeho usuzujete, že se vám to nezdařilo?“), na diváka dýchnou britským humorem a přenesou ho do světa naší každodenní realitě sice na hony vzdáleného, na druhé straně však skutečného (není to pohádka) a současného (nejde o 19. století).
 
Královna přijímá premiéry každé úterý. Za třiašedesát let jejího panování se jich vystřídalo dvanáct – prvním byl Winston Churchill, který mladé a nezkušené panovnici poskytoval cenné rady. Obsah setkání zůstává přísně tajný: nikdo se nikdy nedozví, co si královna s premiérem během oněch dvaceti minut řekli. Od královny se očekává, že bude v politice zcela nestranná a taky že svému premiérovi vždy vyjádří podporu – dokonce i tehdy, když s ním nesouhlasí. Na druhé straně není zcela bezmocná: může svým premiérům radit, varovat je, ovlivňovat jejich názory a de facto je formovat.
 
Hra působivě zachycuje dvě roviny královniny osobnosti – oficiální a přirozenou. Ta první je daná jejím jedinečným postavením, představuje symbol, jistotu, konstantu. Druhá je naproti tomu zcela osobní: i královna je jen člověk, prožívá své radosti i těžkosti. S tím souvisí velmi zajímavý a působivý dramatický prvek – přítomnost dvou Alžbět: dospělé ženy měnícího se věku a zhruba jedenáctileté princezny. Prostřednictvím jejich vzájemného dialogu se divákům odhalují královnina dilemata a citlivá místa. Silný moment nastává, například když se princezna Alžběta se svou skotskou služebnou Bobo modlí, aby její rodiče měli ještě syna – poté co pochopila, že jinak tíha královského úřadu jednou nevyhnutelně spočine na ní. A v jiné scéně dospělá Alžběta svému dívčímu já vysvětluje: „Každý čeká, že uděláš přesně to, co se po tobě chce. A že nikdy nedáš najevo, jak je to pro tebe těžké.“
 
Děj se neodvíjí chronologicky: královně je nejprve devětašedesát let, potom pětadvacet atd. Představitelka hlavní role Iva Janžurová (podle některých kritik jde o její životní roli) zvládá proměny v čase s obdivuhodnou bravurou. Její královna je vznešená i lidská, je to bytost z masa a krve. Herečka se v jednom rozhovoru vyznala, že je jí nyní britská panovnice bližší než dřív a že k ní chová obdiv. Zhlédla mnohá videa s královnou, zároveň se ji však na radu režisérky Alice Nellis nesnažila kopírovat. Také další herci (Jan Hartl – komorník, Taťjana Medvecká – Margaret Thatcherová, Václav Postránecký – Winston Churchill, Igor Bareš – Harold Wilson aj.) svými výkony přispívají k celkovému úspěchu hry.
 
Audience u královny je dílo, které s humorem a lehkostí pojednává i o hlubokých tématech. Divákům přináší jak osvěžení, tak náměty k zamyšlení. A ohlas u publika svědčí o tom, že její uvedení – mimochodem první mimo Velkou Británii – bylo šťastnou volbou.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články



Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay