Astronomové náboženství neodmítají

Vydání: 2006/41 Jaké sny mají staří lidé?, 10.10.2006, Autor: Radek Gális

Příloha: Doma

Jana Tichá
Narodila se v roce 1965 v Českých Budějovicích. Od mládí ji zajímají fyzikální a technické obory a výtvarné umění. Po gymnáziu vystudovala statistiku na VŠE v Praze. V roce 1991 vyhrála konkurz na ředitelku hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích, kde od té doby pracuje. Je vdaná za astronoma Miloše Tichého, a pokud nejsou zrovna oba na Kleti, žijí v Českých Budějovicích.

Jak jste se dostala k astronomii?

Především na gymnáziu, kde jsem se ocitla na matematicko-fyzikální větvi. Astronomie se mi ale líbila již dřív. Ráda jsem si o ní četla a vždycky mě fascinovalo, když mi babička vypravovala, jak v roce 1910 viděla Halleyovu kometu.

Co je na astronomii zajímavé?
Můžete při ní zkoumat stále něco nového a neustrnete na místě. Když objevíme novou planetku, zase až tak moc nás to nepřekvapí, protože je to součástí naší práce. Ale samozřejmě nás potěší, když objevíme něco zajímavého, třeba planetku na neobvyklé dráze. Manžel objevil dokonce kometu.

Jednu z vámi objevených planetek jste pojmenovali po politickém vězni Luboši Hruškovi, který v Plzni založil meditační zahradu.
Snažíme se pro objevená tělesa vybírat jména osobností, které se nám zdají být blízké svou prací nebo dílem. Dozvěděla jsem se o osudu pana Hrušky z Plzně, jenž po návratu z komunistického vězení začal budovat meditační zahradu. Obdivovala jsem tohoto vzácného člověka, který nerezignoval a snažil se vytvořit něco užitečného i pro další lidi. Planetku jsme se rozhodli pojmenovat po něm, a tak ho obrazně řečeno navždy zvěčnit ve vesmíru.

Co říkají astronomové tvrzení, že všechno stvořil Bůh?
Náboženství je o něčem jiném než astronomie. Nelze brát doslova a detailně vypichovat konkrétní věci z Knihy stvoření a tvrdit, že tak to opravdu vzniklo a tak to bylo. To ale neznamená, že by astronomové odmítali náboženství. Bible není přímým popisem vzniku sluneční soustavy. Náboženství je o víře, morálce a o vztazích. Astronomové by neměli zasahovat do náboženství, a naopak. I mezi astronomy jsou samozřejmě věřící. V oboru zkoumání malých těles sluneční soustavy máme například kolegu z vatikánské observatoře. Jeho práce nemá přímou souvislost s katolickou vírou.

Jaká je domácnost astronomů? V čem se liší od ostatních?
Těžko říct, protože i domácnosti neastronomů jsou velmi odlišné. Možná že tady v Čechách vypadáme jako rarita – manželé astronomové, ale ve světě zase takovou raritou nejsme. Známe i další manželské dvojice astronomů, třeba z USA, Holandska nebo Nového Zélandu. Někdy jsme s manželem spolu na Kleti, někdy musím úřadovat dole a manžel zůstane nahoře. Na Kleti je hezky, ale když nafouká dva metry sněhu, musíte je uklidit, abyste se dostali ven ze dveří. Chodí vás sice zdravit různá zvířátka, ale nedá se tam žít 365 dní v roce. Na Kleti není třeba vodovod, tak se občas musíte jet zcivilizovat do města.



Miloš Tichý
Narodil se v roce 1966 v Počátkách, rodišti spisovatele Otokara Březiny. Vystudoval astronomii na Masarykově univerzitě v Brně, od roku 1984 pracuje na hvězdárně v Českých Budějovicích a na Kleti, kde podle vlastních slov žije s lesními zvířátky. V roce 2000 objevil kometu, která je po něm pojmenována P/2000 U6 (Tichý). Je ženatý a s manželkou Janou, kterou „objevil“ na hvězdárně, žijí střídavě v Českých Budějovicích a na Kleti.

Jak jste se dostal k astronomii?

Přes rodiče. Když si někde něco přečetli nebo zjistili, že je na obloze něco zajímavého, snažili se to mně i bratrovi vždycky ukázat. Jakmile bylo zatmění měsíce, chtěli, abychom ho viděli. Když letěl Remek do vesmíru, také. Postupně mě astronomie zajímala víc a víc, až se situace v rodině obrátila. Pak jsem to byl zase já, kdo ukazoval rodičům zajímavosti na obloze, třeba Halleyovu kometu. Zájem o astronomii mě přivedl až k tomu, že jsem začal pracovat na hvězdárně.

Co je na astronomii zajímavé?
Pokud něco při své práci objevíme, můžeme říct, že jsme to objevili my. Jednak je to hezčí, jednak i zajímavější pro lidi, kteří za námi na hvězdárnu chodí. Lidé se raději učí od někoho, kdo něco opravdu dělá. I mladá generace dovede vycítit, jestli má dotyčný vědomosti nabiflované z knížek, nebo jestli něco opravdu umí. Česká republika má díky mně první kometu. Objevil jsem ji 23. října 2000. Komety jsou totiž jediné útvary ve sluneční soustavě, které se pojmenovávají po svém objeviteli.

Na hvězdárně jste objevil kometu. Jak a kde jste objevil svou ženu?
Seznámili jsme se na českobudějovické hvězdárně. A neboť hvězdárna souvisí s objevy, tak to bylo optimální místo k seznámení, ne?

Jak se vám žije s manželkou na hvězdárně?
Na Kleti je pohoda, protože většinou je tam klídek, takže si můžete dělat svou práci. To platí v noci, kdy je klid a kdy toho uděláme nejvíc. Jinak mám stejně jako žena některé věci vícekrát a na několika místech, třeba holení, kartáčky na zuby nebo saka. Když si chci na sebe vzít svoje nejlepší sako, přemýšlím, kde ho mám. Jestli doma, v Budějovicích na hvězdárně, nebo na Kleti. Nebo v čistírně. Někteří astronomové ho mívají radši hozené v kufru služebního auta. A ještě něco - dalekohled máme oba jeden společný.

Čeho byste chtěl v astronomii dosáhnout?
Mám to jednoduché. Přál jsem si objevit kometu, a to se mi splnilo. Blízkozemní planetku jsem také objevil. Ještě mi ale chybí vydat se trošičku dál do sluneční soustavy a objevit dosud neznámé transneptunické těleso. Protože jsem ale hodně paličatý, tak věřím, že se mi to v dohledné budoucnosti povede. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 41 10. – 16. října 2017

Do biskupské služby vstupují s lilií i mečem

Podobnou slavnost zažila Olomouc v dubnu roku 1990. Biskupské svěcení přijmou 14. října v katedrále sv. Václava noví pomocní biskupové Antonín Basler a Josef Nuzík.

celý článek


Růženec na hranicích

Více než milion Poláků zamířilo na státní hranice s růženci v rukou, aby prosili za pokoj a dobro pro svou zemi, Evropu a celý svět.

celý článek


Gratulujeme výhercům!

Přinášíme seznam vylosovaných výherců Velké letní soutěže:

celý článek


S pěti dětmi jsme prý blázni

Sedlák z Olomoucka, táta od rodiny s pěti dětmi, místopředseda lidovců a ministr zemědělství. To vše už stihl MARIAN JUREČKA za třicet šest let svého věku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay