Vydání: 2005/44 Komunisté včera, dnes a zítra?, 24.10.2005, Autor: Ivana Jeništová

Jeli jsme vyhodnotit pomoc, kterou jsme této oblasti poskytli po tsunami, protože cítíme zodpovědnost k dárcům. Ti darovali na konto České katolické charity „Charita pro Asii – Srí Lanku“ téměř 23,4 milionu korun. Z těchto darů financujeme několik projektů pomoci v postižených oblastech. Nepatříme k „velkým hráčům“ na tomto poli, nemáme na to, abychom postavili novou vesnici. Pracovníci Charity ale našli svůj prostor pro pomoc.

Po katastrofě se například ukázalo, že tam, kde byl na pobřeží pás lesa, byly následky několikametrových vln daleko menší. Ve spolupráci s místními úřady tam proto bude vysázen pás lesa, široký 50 metrů, o rozloze 32 hektarů. Do projektu se zapojí také školní děti, které sbírají semena a na školních záhonech pěstují sazenice. Na částečný úvazek budou také zaměstnáni lidé, kteří budou stromky vysazovat a zalévat. Mnoha lidem zůstaly domy stát, ale slaná mořská voda zničila půdu v jejich zahradách a na polích. Po období dešťů už však bude možné znovu sázet. Charita pro ně proto kupuje pět tisíc ovocných stromů–mangovníků a každá rodina dostane jednu sazenici.

Ještě dnes je vidět poničené domy i přírodu, ale i následky na psychice lidí. Mnozí teď mají strach z moře. Proto naši lidé obnovili starou tradici lidové slavnosti na břehu moře a připravili celodenní program ve spolupráci se školami a místními lidmi. Přišly dva tisíce lidí! Mnozí z nich byli po katastrofě u moře poprvé. Charita koupila také 18 rybářských člunů se sítěmi, z nichž každá živí 25 rodin. Lidé jsou také stále zatížení bolestí ze ztráty nejbližších a vlastním traumatem, řada z nich žije v nouzovém ubytování. Proto jsme vybrali 30 místních lidí k absolvování kurzu psychosociální pomoci, kteří pracují právě v koloniích prozatímního ubytování. Jejich pomoc už je vyhlášená, a v některých školách se dokonce psychosociální pomoc zavádí jako nepovinný předmět. Charita uvažuje také o vybudování koupaliště. Překvapilo mě, že mnoho lidí zahynulo proto, že tam téměř nikdo neumí plavat.

V neděli odpoledne jsme procházeli kolonií. Všichni byli svátečně oblečeni. Přišli o všechno, ale neztratili lidskou důstojnost. Když jsem viděl, jak lidé přijímají psychosociální pomoc našich pracovníků a zakoušejí, jak je užitečná, myslel jsem na naši výuku náboženství. Mělo by v ní být méně teorie a více praxe.

Chci upřímně poděkovat všem dárcům, kteří prostřednictvím Charity nabídli svou pomoc. Může je hřát dobré svědomí, protože pomoc je účinná.