1. 8. 2011
|Vydání: 2011/32 Poutní deníky, 1.8.2011, Autor: Tomáš Kutil
Senzační zpráva o nálezu hrobu sv. Filipa, jednoho z Ježíšových učedníků, proběhla minulý týden jak světovými, tak několika českými médii. Nález hrobu u Pamukkale v západním Turecku oznámil tým archeologů v čele s Italem Franceskem D‘Andriou. Odborníci ale varují, že pravost se určuje jen velmi těžko.
„S jistotou dodnes neznáme hrob ani jednoho z Ježíšových učedníků,“ říká teoložka Mireia Ryšková z Katolické teologické fakulty UK a vysvětluje, proč tomu tak je: „Tradice úcty k mučedníkům i jiným zemřelým vzniká až ve 2. století n. l. Předtím byli křesťané naplněni očekáváním druhého příchodu Krista, o pohřbené se tedy nijak zvlášť nezajímali.“ Podle ní je velmi obtížné nalézt hroby učedníků, neboť se o nich nedochovaly téměř žádné záznamy. „Postupuje se většinou podle více či méně prvděpodobných domněnek s přihlédnutím ke konkrétní tradici,“ dodává Ryšková. Skeptický pohled potvrzuje i Petr Sommer z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Archeologie je podle něj vědou, která nedává jasné a stoprocentní odpovědi, spíše předkládá argumenty. „Někdy je pravděpodobnost poměrně vysoká, zvláště tam, kde se daný kult dlouhodobě pěstuje – jako například hrob sv. Václava v katedrále sv. Víta. Ale ani tam nemůže pravost potvrdit na sto procent,“ vysvětluje archeolog. V případě hrobu sv. Filipa bude podle něj závěrem bádání maximálně potvrzení toho, že hrob obsahuje ostatky člověka, který byl považován za apoštola Filipa a byl tak také uctíván. „Nějaký definitivní důkaz autenticity těchto ostatků si však zatím neumím představit. Přesto jsem zvědavý na to, zda bude výsledek výzkumu seriózně publikován, anebo jen vyšumí do ztracena jako senzace,“ říká Petr Sommer. Z několika zatím zjištěných indicií se opravdu zdá, že nalezený hrob patří osobě, které byla už velmi brzy vzdávána velká úcta. Před třemi lety byla u Pamukkale objevena cesta, kudy se ve starověku k dotyčnému hrobu ubírala mohutná procesí. Nyní vědci objevili trojlodní baziliku z 5. století. Ta zakrývá římský hrob z prvního století. Nejedná se přitom o zahloubený hrob, nýbrž o sarkofág s bohatě zdobeným čelem. Případnou pravost naznačuje i Eusebiova Církevní historie ze 4. století. V ní stojí, že „v Asii září dvě hvězdy – Jan, pohřbený v Efezu, a Filip, jenž odpočívá v Hierapoli“.