Apoštolský nuncius: obdivovatel malých misionářů

Vydání: 2010/41 F. D. Merth, 5.10.2010

Papežské misijní dílo dětí slaví letos v Česku 10 let od znovuobnovení své činnosti. V této souvislosti jsme oslovili apoštolského nuncia v Česku DIEGA CAUSERA:

 Proč myslíte, že je důležité podporovat misie a zapojovat děti do Papežského misijního díla dětí?

Kvalita skutků se neměří léty, ale nadšením srdce. Být misionářem neznamená pouze jít do dalekých a chudých zemí a hlásat tam Ježíšova slova a konat jeho dobré dílo. Znamená to dostat se do souzvuku se srdcem Otce, který je v nebesích a který tak miloval svět, že poslal svého Syna Ježíše, abychom se stali Božími syny a jako takoví se i chovali. Nyní Otec počítá s vámi, aby se jeho láska dostala ke všem lidem. Ježíš nám vykresluje sám sebe, když se přirovnává k dobrému pastýři: dobrý pastýř má 99 ovcí v ovčinci, ale nespokojí se s tím. Vychází hledat tu jedinou, která se ztratila: Kristus chce všechny. Je důležité, aby i ti nejmladší rozšířili své srdce a svůj pohled na všechny – jako Pán Ježíš. Svět je nezměrný: Otec chce, abychom se stali jedinou rodinou. V rodině si pomáháme.

Hovořil jste osobně se Svatým otcem o aktivitách Díla dětí a činnosti Papežských misijních děl v Česku?

Už vícekrát. Vaše nadšení a vynalézavost se tak dotkly mého srdce, že jsem mu o vás osobně říkal při audienci v prosinci 2007 a také v loňském roce ve Staré Boleslavi, během posledního dne jeho návštěvy. Mše svaté se účastnil velký počet vašich zástupců. Komentoval jsem to slovy: viděl jsem v Česku neočekávané a zázračné věci a mezi nimi zbožnost věřících a nadšení dětí. Křesťané v České republice jsou mimořádně štědří k chudým zemím: jsou misionáři lásky a bratrství. A zakončil jsem to slovy: Od této země se dá mnoho očekávat. Mimořádným příkladem jsou ti nejmladší, kteří se učí na pět kontinentů země a jejich obyvatele dívat srdcem. Činí tak s myšlenkou: rozdělme se se všemi o svou víru a pozemská dobra.

Jak vidíte život v misiích, jaká chudoba je největší?

Pobýval jsem dlouhý čas v zemích střední Afriky. Jsou to země chudé, ale hodné úcty. Vzpomenu--li na děti, žilo jich tam mnoho, byly čilé, podle našeho způsobu vidění chudé, ale krásné, radostné, plné chuti do života, jako všechny děti. Čím děti nejvíce trpí? Některé mají hlad, a to zvláště tehdy, když se válčí. Některé umírají na snadno léčitelné nemoci. Ale dobro, které nejvíce potřebují, je škola. Způsob vyučování dětí na vesnických školách je až dojemný. Sedí na kmeni, opírají se o větve. Nemají knihy ani sešity, pouze malou tabuli, na kterou píší křídou. Většina z nich se toho moc nenaučí. A poté co skončí základní školu, už víc nečtou ani nepíšou.

Co byste chtěl našim dětem z Misijního díla dětí k jejich výročí vzkázat, co mají dělat?

Drazí, malí-velcí Ježíšovi misionáři, zdravím vás jménem Svatého otce; v jeho pokročilém věku jste jeho radostí a hrdostí. Všechny vás objímá s otcovskou láskou. Vzpomínám si na radostné a živé setkání v Brně, které se konalo před třemi lety. Vy nejmladší můžete otevřít srdce světu; dívat se na chudé a trpící s úctou, pochopením a láskou. Nabídnout pomoc těm, kteří pracují s chudými, aby jim vrátili důstojnost a naději. Dělejte to dvěma způsoby. Nejprve modlitbou, aby nám náš Otec pomáhal stávat se velkorysými lidmi a aby pomáhal i chudým, aby byli pracovití. A pak také darem – to, co darujeme chudým, dáváme do banky, která je u Boha, a tam to zůstává naše. Vzpomeňte si také na krásná slova: měl jsem hlad (kdo? já, Ježíš) a dali jste mi najíst; byl jsem nahý a oblékli jste mne; potřeboval jsem se učit a pomohli jste mi navštěvovat školu; byl jsem nemocný a uzdravili jste mne… Z celého srdce vám žehnám a prosím vás o modlitbu. Poděkujte také hojnému počtu mladších i starších, kteří se vám věnují, aby připravovali s výjimečnou oddaností a dovedností vaše setkání. Apoštolský nuncius, váš obdivovatel.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay