Annus mirabilis 1905

Vydání: 2005/35 Co je to štěstí?, 22.8.2005, Autor: Jiří Grygar

Příloha: Perspektivy

Ačkoliv si to zprvu málokdo uvědomoval, jediný člověk v průběhu jediného roku dokázal změnit fyziku a jakoby mimochodem i celé další století. Tím člověkem byl technický úředník III. třídy Patentového úřadu v Bernu Albert Einstein, kterému v onom „podivuhodném roce“ bylo šestadvacet let. Když odhlédneme od technických podrobností, v krátké sérii svých prací Einstein především dokázal existenci molekul, což do té doby byla pouhá hypotéza. Dále potvrdil domněnku Maxe Plancka o kvantové povaze elektromagnetické záření včetně světla (od té doby víme, že záření se skládá z nejmenších dále již nedělitelných částeček - fotonů). A konečně též ukázal, že rychlost světla ve vakuu je stálá bez ohledu na to, v jaké souřadné soustavě ji měříme (to je podstata speciální teorie relativity).

Kterýkoli badatel by považoval za velký úspěch, kdyby byl publikoval za svůj život jedinou práci tohoto kalibru. Pro Einsteina to však byl teprve začátek jeho oslnivé vědecké dráhy, která ho v letech 1911 až 1912 přivedla též na pražskou německou univerzitu. Einstein zde působil v budově, která dnes patří přírodovědecké fakultě UK ve Viničné ul. a v jejímž vestibulu má pamětní desku. Další desky se nacházejí na domě č. 7 v Lesnické ul. na Smíchově, kde bydlel se svou rodinou, a dále na Staroměstském náměstí na domě „U jednorožce“, kam Einstein chodíval do salonu paní Berty Fantové.

Během pražského pobytu však už pracoval na daleko grandióznějším problému, který úplně vyřešil až v roce 1915 publikací slavné obecné teorie relativity. V Praze se zabýval dílčím výpočtem ohybu světelných paprsků v silném gravitačním poli Slunce. Právě tento efekt totiž nakonec rozhodl o triumfálním přijetí Einsteinovy teorie, neboť při úplném zatmění Slunce v květnu 1919 se podařilo dvěma výpravám britských astronomů prokázat, že k ohybu světla skutečně dochází a že velikost tohoto ohybu dobře odpovídá Einsteinově výpočtu. Od té doby až do své smrti byl vědec zcela určitě nejproslulejším fyzikem na světě. Když počátkem dvacátých let navštívil Japonsko, vítali ho na nábřeží s velkým transparentem, na němž byla jen tři písmena: E = m c^2.

Japonci to trefili úplně přesně. Einstein tím vzorcem totiž prokázal, že i v malém množství hmoty je utajena nesmírná energie (rychlost světla je sama o sobě velká, zde navíc vystupuje ve druhé mocnině). Jak známo, na počátku druhé světové války se Einstein, žijící v té době v exilu v USA, obrátil na prezidenta Roosevelta s varováním, že Němci mají vědomosti potřebné k sestrojení atomové pumy, takže je naléhavým úkolem demokratického světa je předběhnout. Smutná zkušenost Einsteina s nacistickým režimem převážila nad jeho tradičním pacifismem a výsledek z roku 1945 všichni známe: Hirošima a Nagasaki.

Snad nikdy předtím (možná s výjimkou Archiméda a jeho strojů na obranu Syrakus) se nepotvrdilo tak názorně jako při výbuších atomových pum, že zdánlivě nepraktická teoretická fyzika může zásadně ovlivnit bytí či nebytí lidské společnosti. Einsteina se po válce ptali, zda dovede odhadnout, jakých zbraní se bude používat ve třetí světové válce. Einstein odvětil, že to neví, ale zato ví přesně, čím se bude bojovat ve čtvrté světové válce: kamennými mlaty a dřevěnými kyji.

Ve fyzice naštěstí nepřicházejí zázračné roky příliš často a géniové srovnatelní s Einsteinem se rodí v průměru jednou za tisíciletí. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay