Anketa: odlišnost kultur, nebo islámský fundamentalismus?

Vydání: 2006/7 Jsou muži ženám oporou?, 13.2.2006, Autor: Jiří Macháně

Jsou bouřlivé reakce muslimů v arabském světě na otištění karikatur proroka Mohameda projevem fundamentalismu, nebo odlišnosti kultur? Proč nereagují podobným způsobem na hanlivé kresby, slova či filmy křesťané? Zeptali jsme se, v čem je rozdíl:

LUBOŠ KROPÁČEK, arabista
Muslimové se cítí karikaturami uráženi v samém srdci svého náboženského cítění. K emocím přistupuje navíc i sklon přelidněných ulic k vandalismu a velmi bouřlivým projevům. My křesťané jsme si, jak se zdá, zvykli na to, že naše hodnoty - včetně samotné postavy Ježíše Krista - jsou různě karikovány a zneužívány. Stojí za zmínku, že několikrát (např. když byl uváděn film Poslední pokušení Krista) vystoupili dokonce proti zkreslování Ježíšovy osobnosti výrazněji muslimové (zvláště Turci) než křesťané. Karikování Krista a rouhavé zesměšňování křesťanských hodnot také není legitimním vyjádřením svobody projevu. Řešením však nejsou soudní stíhání ani prudké reakce v podobě současných bouří v muslimských zemích. Jde tu spíš o důraz na slušnost, odpovědnost a úctu ke všemu, co si ji zasluhuje.

VLADIMÍR SÁŇKA, ředitel Islámského centra v Praze
Pokud se smíříme s hanobením čehokoliv, je to jen další důkaz ztráty hodnot a demoralizace, které postupují Evropou. Muslimové mají v Koránu zákaz urážení toho, co ostatní lidé uctívají. Možná i proto jsou v podobných případech citlivější.
Věřícím křesťanům také vadí, pokud je hanoben Ježíš. Ten je mimochodem velmi vysoko ctěn i mezi muslimy. Ale křesťané by kvůli Kristovu karikování asi do ulic nevyšli. Násilí není na místě. Jeho projevy, jako jsou například útoky na ambasády, už odsoudily islámské autority - muslimští učenci. Takové činy nemají s islámem nic společného. Muslimů je na světě skoro 1,5 miliardy a jsou mezi nimi jak lidé, kteří islám nepraktikují a téměř neznají, tak na druhou stranu zase ti, kteří v něčem přehánějí. Islám je náboženstvím střední cesty a oba zmíněné extrémy jsou špatné. Lze tak ale vysvětlit odlišnost reakcí různých skupin muslimů. Píše se však vždy jen o těch extrémních, protože jsou mediálně přitažlivější.

DOMINIK DUKA, královéhradecký biskup
Protesty vyznavačů islámu proti karikaturám proroka Mohameda nelze vidět jako projev fundamentalismu ani odlišnosti kultur. Nekulturnost značné části sdělovacích prostředků na našem kontinentu mi nedovoluje říci, že v tomto případě se setkávají dva kulturní světy. Dánské postoje jsou vlastní liberálnímu fundamentalismu, který ovládá Evropu v posledním desetiletí, často v militantní podobě. Jestliže někdo urazí mé rodiče či mého přítele, považuji za přirozené, že budu žádat satisfakci. To je zásada, která platí v kulturním světě. Proto projevy nespokojenosti samy o sobě v daném případě nepovažuji za nekulturní. Kdo se domnívá, že svoboda nemá hranice, otevírá cestu tyranii. Není však sporu o tom, že divoké reakce, které přesahují únosnou míru a jsou politickou manipulací islámského militantního fundamentalismu, za kulturní projev považovány být nemohou. Křesťané by na urážky a netoleranci, s kterou se tak často setkáváme, měli reagovat slušně a kulturně. 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay