26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Aleluja, Kristus z mrtvých vstal!

3. 9. 2004

|
Tisk
|

Vydání: 2004/16 Nemůžeme mít děti, 3.9.2004, Autor: Štěpán Plaček

Křesťané slavili tajemství Velikonoc
Během Svatého týdne si křesťané v naší zemi připomínali hlavní momenty velikonočního tajemství. Velikonoční třídení začalo Zeleným čtvrtkem - připomínkou ustavení Večeře Páně. O Velkém pátku si věřící při bohoslužbách a účastí na křížových cestách zpřítomňovali utrpení Ježíše, který svou smrtí zpečetil novou smlouvu o spáse každého člověka. Slavné Kristovo vzkříšení křesťané očekávali a slavili o Velké noci. Svatý týden tradičně provázely mnohé lidové zvyky.


VELIKONOČNÍ VEČEŘE
Podle evangelistů slavil Ježíš v předvečer své smrti na kříži velikonoční večeři se svými apoštoly - bylo to „prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek“.

Věřící ve farnosti v Trmicích v litoměřické diecézi se po bohoslužbě na Zelený čtvrtek pokusili napodobením židovského velikonočního sederu (velikonočního řádu při hostině) hlouběji vžít do tohoto prastarého židovského obřadu. Celou večeři začali připravovat již v úterý. Bylo totiž nutné nejdříve sehnat jednoročního beránka, porazit ho, vykuchat a naložit do slaného roztoku. Ve středu takto připraveného beránka předpekli na otevřeném ohni na farním dvoře. Ve čtvrtek se beránek od rána na dvoře rožnil, děvčata pekla nekvašené chleby (macesy), připravovala mísy s hořkými bylinami (maror), strouhala jablka a ořechy na sladký červený ovocný salát (charoset).

Vše vypuklo kolem půl sedmé večer. Zájemců se sešlo hodně, ne všichni si mohli pohodlně sednout k připravenému svátečnímu stolu. Předsedající otevřel celý obřad modlitbou nad prvním chlebem, resp. chlebovou nekvašenou plackou, kterou následně rozlomil na dvě části, sám si kousek ulomil a poslal na obě strany stolu kolovat, přičemž si každý přítomný též odlomil kousek a snědl jej. Patrně do tohoto úvodního gesta nad chlebem vložil Ježíš přítomnost sebe sama ve svém těle, jež vydal na kříži jako pokrm všem věřícím. Následovala modlitba nad jednotlivými symbolickými pokrmy. Poté byl na řadě první pohár červeného vína, nad nímž opět předsedající pronesl modlitbu požehnání. Při této příležitosti připomněl, že patrně při závěrečném poháru vína vložil Ježíš do jeho vypití přijímání své krve, která se stává krví nové smlouvy lásky mezi člověkem a Hospodinem. Následoval závěrečný děkovný chvalozpěv, při němž se přinesl z rožně upečený beránek. Podle P. Jiřího Voleského se účastník hostiny, pokud byl otevřený pro její duchovní výklad, mohl skrze požívání dobrého pokrmu dotknout tajemství spásného působení Boha v dějinách.

ŽĎÁRSKÉ PAŠIJE
Prostor u sídliště Libušín ve Žďáru nad Sázavou se zaplnil pestrým davem lidí obývajících starověkou Palestinu – zástupem prostých lidí, židovských farizeů, římských legionářů, žebráků a mrzáků. V úterý 6. dubna se zde odehrálo již sedmé představení pašijových her. Večer - těsně po setmění - se ozvaly tóny sugestivní hudby, která dokreslila atmosféru představení posledních dnů Ježíše Krista, jeho uvěznění, bičování, ukřižování i zmrtvýchvstání.

Letošních pašijových her se zúčastnilo v rolích rekordních 215 lidí. Jednalo se o místní farníky (často celé rodiny), pedagogy a studenty Biskupského gymnázia, SOU Adolpha Kolpinga a dalších. Představení bylo velmi sugestivní, nasazení amatérských herců bylo na vysoké úrovni. Publikum (odhadem tři až čtyři tisíce lidí) je odměnilo dlouhotrvajícím potleskem.

NOČNÍ AGAPÉ
V předvečer Zeleného čtvrtka se do domu salesiánů v Pardubicích nastěhovaly téměř čtyři desítky chlapců a děvčat, aby společně prožily velikonoční třídení v modlitbě, rozjímání, nácvikem liturgie a společnou prací.

Obřady v salesiánské kapli sv. Václava jsou veřejné a mládež každý den připravila pro věřící něco navíc. Na Zelený čtvrtek adoraci se zpěvy z Taizé, na Velký pátek křížovou cestu na Kunětické hoře za městem. V sobotu mladí uspořádali noční agapé, kterým vrcholí oslavy zmrtvýchvstalého Krista.

FESTIVAL A MULTIKINA
V Brně byl velkou událostí Svatého týdne a celého velikonočního času Festival duchovní hudby, který se konal pod záštitou biskupa Vojtěcha Cikrleho. Svědčí o tom i beznadějně zaplněná katedrála a měsíc předem vyprodaný koncert donských kozáků na velkém stadionu na Kounicově. Největší hvězdou byl černošský kontratenorista Derek Lee Ragin, který se představil nádherným mariánským repertoárem Vivaldiho Stabat Mater a Pergolesiho Salve Regina. O jednoznačně největším tuzemském festivalu věnovanému duchovní hudbě chystá pořad brněnská televize.

Velký zájem byl v Brně i o promítání Gibsonova filmu Umučení Krista v Paláci Cinemas v Olympii a ve Špalíčku. Zatímco dřív se odehrávaly pašijové hry před katedrálami, dnes proudí diváci do multikin na jeden z nejnavštěvovanějších filmů dnešní doby. V Brně jej zhlédlo skoro osm tisíc diváků.

JÍZDA OKOLO OSENÍ
K velikonočnímu koloritu malé obce u Fulneku v ostravsko-opavské diecézi patří již stovky let tradiční jízda okolo osení. Muži na koních objíždějí usedlosti v Lukavci a Nových Dvorech, aby zde písněmi a křížkem v ruce zvěstovali zprávu o Kristově vzkříšení. Neděle Zmrtvýchvstání Páně se zde tímto způsobem slaví již od středověku. Černý oblek, bílá košile a jezdecké boty jsou tradičním ustrojením velikonočních jezdců. Skupinu vede jezdec zvaný krojcfotr (z německého Kreuzvater - otec kříže).

Jezdci vyjíždějí za zpěvu písní. Ve vesnici se do čela průvodu, hned za „otce kříže“, staví muzikanti, kteří zahrají jednu sloku písně, a pak je svým zpěvem vystřídají jezdci. Otec kříže podává křížek k políbení těm, kteří vyšli před dům. Ženy přinášejí pro jezdce občerstvení. Poté skupiny vyjíždějí z Lukavce do vzdálenější osady Nové Dvory. Následně se jezdci vracejí zpět a obřadní objížďka končí pod kostelem za přítomnosti kněze a vesničanů. Jednotliví jezdci přijíždějí k „otci kříže“ a líbají kříž. Nakonec tak učiní i sám „otec kříže“. Slavnost končí v kostele požehnáním a průvodem jezdců a věřících okolo kostela.

BOHUŇOVICKÉ MATIČKY
Vzkříšení Krista a oslava Matky Páně se staly slavností pro celou farnost v Bohuňovicích na Olomoucku, kde se i letos slavily „Matičky“, velikonoční zvyk, který se obnovil znovu po roce 1989. Bohuňovice patří k několika málo místům, kde se tento (dříve na Hanácku rozšířený) zvyk ještě dochoval. Do dnešních dnů jej udržují dolanská a bohuňovická farnost, ovšem každá v trochu jiné podobě.

Ještě v době postní se začnou vybírat vhodná děvčata (matičky) a mládenci. Na Bílou sobotu přicházejí matičky za doprovodu mládenců do chrámu. V závěru mše požádá jedna z nich faráře o vydání křížů. Na paměť zrady Krista vyplácejí matičky Jidášovu odměnu, 30 stříbrných.

V den průvodu, v neděli na Hod Boží velikonoční, přicházejí mládenci v doprovodu muziky pro matičky do jejich domovů, poté průvod odejde ke kapličce, kde je uložen kříž a korouhve. Místní lidé je sem přicházejí pozdravit. Ve stanovenou hodinu se seřadí průvod a za vyzvánění zvonů a tónů dechové hudby průvod odchází do farního kostela.

Oslava velikonočního světla o Veliké noci v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem.

Pašije ve Žďáru nad Sázavou již posedmé sugestivně přiblížily velikonoční události.

V Trmicích si věřící připomněli ustavení Večeře Páně napodobením židovského velikonočního obřadu.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou