Aby zvony nikdy nemusely nadobro umlknout

Vydání: 2009/25 Když zvoní zvony..., 18.6.2009, Autor: Václav Štaud

Péče o zvony a jejich ochrana patří k povinnostem všech administrátorů farností. Jednotlivé diecéze za tím účelem vytvářejí funkci odpovědného pracovníka – kampanologa. V olomoucké arcidiecézi je to František John, kterého jsme se zeptali:

Co dnešní lidi v souvislosti se zvony nejvíc zajímá? Na co se nejčastěji ptají?

Hodně otázek v poslední době dostávám od představitelů obcí, které přejímají péči o zvonice. Bývají to dotazy velmi prosté – například kdy, jak dlouho a proč se má vlastně zvonit. Starý zvoník jim zemřel někdy před dvaceti lety a nikdo si už ta pravidla nepamatuje. Přesto chtějí zvonění obnovit a já jsem tomu vždy rád, i když z jejich řeči pochopím, že to s živou vírou už nemá téměř nic společného.

Co v takovém případě radíte?

Některé věci platí obecně. Že se má zvonit ráno, v poledne a večer k modlitbě Anděl Páně a pak v pátek ve tři hodiny odpoledne k uctění oběti Pána Ježíše. U dalšího zvonění je pak nejlepší, když se kupříkladu najde pamětník nebo zápis v muzeu, jaké zvyky v dané oblasti platily. Způsoby zvonění při úmrtích, pohřbech, narození, svatbách či různých svátcích se dříve hodně lišily a není marné na tyto tradice navazovat.

V poslední době došlo na několika místech ke konfliktům s lidmi, kteří si zvonění nepřejí. Prý je to ruší…

Pokud se jedná o ideologickou zášť, musí ji poznat a vyřídit rozumní lidé v samosprávných orgánech obcí. Naštěstí takových sporů není mnoho a končívají dobře. I nevěřící starostové mívají cit pro odkaz předků a zvukový kolorit svého kraje. Avšak pokud je stížnost technicky opodstatněná, musíme ji řešit ke spokojenosti všech stran. Nicméně se v naší arcidiecézi ještě nestalo, že by někde musely zvony nadobro umlknout.

Jaké jsou tedy možnosti řešení?

Mnoho stížností je oprávněných například pro nekvalitní zvuk. Může jít o poválečný náhražkový ocelový zvon nebo nástroj, který je z nějakého důvodu špatný. Pokud zvon místo zvonění „tluče“, může to citlivý člověk opravdu těžko snášet. Pak musí být zvon při pravidelném zvonění vystřídán jiným. Mnohdy stačí správně seřídit výkyv zvonů, a jejich zvuk se stane mírnějším a přijatelnějším. Jinde kritizujícím lidem stačí, když se ranní zvonění posune například ze šesté na sedmou hodinu. Životní rytmus je dnes opravdu jiný než před staletími a pravidla zvonění se mohou měnit podle potřeb lidí. Další možnost skýtá zvonice, kterou lze na některou stranu uzavřít okenicemi nebo sílu zvuku ovládat různě naklopenými žaluziemi. Správné uzavření zvonové komory je nakonec potřebné nejen pro veřejnost, ale i pro zvony samé, které mají být chráněny před deštěm, nečistotou a holuby.

Jaké povinnosti obnáší zaměstnání kampanologa?

Nejdříve musím upřesnit, že nejde o zaměstnání (to mám úplně jiné), nýbrž o službu církvi i dalším institucím. Ta spočívá především v poradenství. Kampanolog by měl ovládat řadu profesí – od pravidel hudby přes metalurgii, mechaniku a statiku až po výtvarné umění – protože téměř denně řeší nejrůznější problémy s pořizováním nových zvonů, opravami těch starých, rekonstrukcemi jejich stolic a závěsů, elektrifikací či prevencí před krádežemi. Farnosti mají ve zvonicích velkou volnost rozhodování. Měly by ale vědět, že každý dotaz nebo pozvání kampanologa k prohlídce se správci zvonice vyplatí. A to nejen v kvalitě zvonění, ale také v předcházení škodám.

Patří k vašim úkolům také dokumentace zvonů?

Ano, ale ta je zatím u zvonů – na rozdíl od dalších církevních památek, jako například obrazů a soch – naprosto nedostačující. Mnohokrát jsem překvapen, jak při prohlídce obyčejné zvonice nečekaně najdu historicky či umělecky hodnotné zvony. Někdy bývají tyto zvony starší než jejich kostely. A za zaznamenání stojí i pohnuté osudy. Je kupříkladu obdivuhodné, jak odvážným způsobem někde lidé dokázali zachraňovat zvony před válečnými rekvizicemi, které naše zvonice v obou světových konfliktech ochudily o tři čtvrtiny zvonů.

Na rozdíl od cimbálů, jež většinou zůstaly. Ostatně jaký je rozdíl mezi zvonem a cymbálem?

Cymbál je druh zvonu – menší, nehybný, sloužící k odbíjení věžních hodin. I jej tvoří zvonovina, ovšem liší se nízkým širokým tvarem „obráceného lavóru“. Cymbály bývají dva k odbíjení čtvrtí a celých hodin. Zvonaři dávali od středověku cymbálům to, co zvonům, včetně výtvarné krásy. Příkladně mohu uvést dva historické cymbály na věži olomoucké radnice, které si přes čtyři či pět staletí zachovaly překrásný a daleko slyšitelný zvuk.

Jaký je váš názor na zavádění elektrifikace?

Motorový pohon je jen náhrada, nouzové řešení. Rozhodně se nehodí na všechny zvony. U některých památných zvonů je elektrifikace dokonce nepřípustná. Nicméně vím, že je automatizace ve většině případů nezbytná. Mužů či žen, kteří mají dostatek času a práci zvoníků vykonávají s radostí, ba dokonce s hrdostí, stále ubývá. I když sám znám řadu takových lidí a vím, že si jich mohu vážit i pro jiné vlastnosti a schopnosti.

Najde-li se kompromis?

Určitě! K elektrickému pohonu je možné určit novodobý zvon, který má sloužit k pravidelnému každodennímu zvonění. A staré cenné zvony pak rozeznívat ručně pouze o nedělích a svátcích, kdy se tak může rozeznít celý soubor.

Existují nějaká závazná pravidla pro údržbu zvonů?

Od úklidu ve zvonicích až po různé kontroly a mazání, to vše je zpracováno v interní normě povinné péče, kterou vydal sekretariát České biskupské konference v roce 1999. Brožuru, kde jsou i základní normy pro restaurátorské zásahy v péči o zvony, obdržely tehdy všechny farní úřady. Tyto normy jsou také trvale umístěny mezi dokumenty (fialové řady) na internetové stránce ČBK. Dále lze odkázat na poslední číslo Zpráv památkové péče, dostupné taktéž na internetu. Všem farnostem doporučuji jejich prostudování a důslednou realizaci, protože stav mnoha zvonů a zvonic opravdu není dobrý a potřebuje rychlou nápravu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay