26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

„Pán Bůh se usmívá...“ - zemřel Jan Twardowski

1. 2. 2006

|
Tisk
|

Vydání: 2006/5 Může být křesťan bohatý?, 1.2.2006, Autor: Jaroslav Šubrt

Příloha: Perspektivy

Pospěšme si milovat lidi, tak rychle odcházejí,
zůstanou po nich jen střevíce a hluchý telefon...
(Jan Twardowski, Pospěšme si, 1979)

Tyto verše jsem si jako nějakou buddhistickou mantru začal v duchu opakovat, když mě zastihla smutná zpráva, že jejich autor, známý polský básník a katolický kněz, ale také milovník a znalec přírody, přítel dětí i lidí všelijak na duši i na těle pošramocených, dospěl smířen k cíli svého pozemského putování ve věku nedožitých 91 let. Jan Twardowski zemřel v jedné z varšavských nemocnic ve středu 18. ledna 2006 kolem sedmé hodiny večerní.

Jan Twardowski se narodil 1. června 1915 ve Varšavě v rodině ministerského úředníka. Debutoval v roce 1937 sbírkou Andersenův návrat. Ještě před vypuknutím druhé světové války se stihl zapsat na Varšavskou univerzitu a začal tu studovat polský jazyk a literaturu. Během války se aktivně zapojil do protinacistického odboje, psal do nelegálních tiskovin a v době Varšavského povstání se stal nedobrovolným svědkem tragických úmrtí mnoha svých přátel a spolužáků. Po těchto zkušenostech se v roce 1944 rozhodl stát knězem a začal studovat teologii. V roce 1947 ukončil před válkou započatá studia polonistiky a o rok později byl vysvěcen na kněze.

V letech stalinského útisku nemohla v Polsku jeho poezie vycházet. Až v roce 1959 vydává nakladatelství kongregace pallotinů v Poznani jeho sbírku nazvanou prostě Básně a po více jak desetileté pauze vychází v krakovském Znaku jeho asi nejznámější a nejvydávanější básnická kniha Znamení důvěry. Od konce 70. let vycházejí postupně jeho další sbírky (Modré brýle, Nepřišel jsem, abych vás obracel, Nebe v dobré náladě...) a několik více či méně zdařilých antologií, jednotlivé básně se objevují i v časopisech. Kromě básní byl Jan Twardowski také autorem mnoha aforismů, anekdot, krátkých próz a několika knížek pro děti. Jeho básnické dílo bylo překládáno do řady jazyků včetně češtiny.

V jeho rodném Polsku se někteří vykladači jeho díla pokoušeli interpretovat básníkovu tvorbu jako jakési lyrické vtělení myšlenek „dobrého pastýře“ Jana XXIII. On sám však vědomě navazoval na proud poezie inspirované františkánstvím, jejíž tradice v Polsku sahá do druhé poloviny 19. století. Kromě prostoty Františka z Assisi mu byla blízká i vnitřní oproštěnost karmelitánských světců Jana od Kříže a Terezie z Lisieux. V jedné ze svých básní neváhal sám sebe s jistou dávkou sebeironie nazvat Janem od Berušky.

Poslední noc před svou smrtí stihl ještě nadiktovat svou poslední báseň, která bude podle básníkovy poslední vůle čtena během pohřbu. A na smrtelném lůžku z nemocnice také vzkázal všem svým přátelům a čtenářům: „Pán Bůh se usmívá a má velký smysl pro humor.“

Rozsáhlejší text o osobnosti a tvorbě Jana Twardowského přineseme v některém z příštích čísel Perspektiv.

***

Úplně nakonec pak
spas teology
aby nesnědli všecky svíčky a neseděli potmě
netloukli růži po prackách
nekrájeli evangelium na plátky
nehráli svatým slovům na nervy
nekáceli bambus na udice
nehádali se mezi sebou
nepřijížděli na hrochu latiny
aby se nedivili
že do nebe vede
bezradný štěbet víry
1965, 1986

(Znamení důvěry 1970; přeložil Jaroslav Šubrt)

 

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou