12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

10. 9. 2019

|
Tisk
|

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním, mladým lidem a pracujícím. Slavil mše svaté a setkal se s představiteli jiných náboženství.

Vydání: 2019/37 Naděje, pokoj a smíření pro Afriku, 10.9.2019, Autor: Tereza Zavadilová




V celkem 15 promluvách povzbudil věřící i politiky, ale zároveň kritizoval korupci, drancování přírody nebo klerikalismus.
Byla to Františkova už 31. zahraniční cesta, z toho čtvrtá na africký kontinent. Svatý otec prožil nejdříve dva dny v mozambické metropoli Maputu a následně se vydal na dva dny na ostrov Madagaskar. Poslední den cesty, 9. září, odletěl na ostrov Mauricius.
Mír je uznání důstojnosti druhého
Mozambik je zemí se smutnou historií 15leté občanské války s milionem obětí, kde stále doutnají tendence nového konfliktu. K ukončení války dohodou v roce 1992 přispěl i papež Jan Pavel II. „Hledání trvalého míru je poslání, které se týká všech. Vyžaduje tvrdou, vytrvalou a nepřetržitou práci, protože mír je jako křehká květina, která chce vykvést mezi kameny násilí,“ parafrázoval před politiky papež František slova svého předchůdce, který Mozambik navštívil v roce 1988. František dodal, že „mír není pouze absencí války, nýbrž úsilím o uznání důstojnosti“, a že „dějiny nemá psát bratrovražedný boj, nýbrž schopnost považovat se za bratry, potomky téže země a správce společného údělu“. Letos na začátku srpna byla podepsána nová dohoda mezi prezidentem a vůdcem opozice. Kromě odzbrojení je zavazuje také ke svobodným volbám v říjnu.
Nenechte si ukrást radost
Svatý otec v Mozambiku varoval zejména před sociální nerovností, divokou těžbou na severu země nebo důsledky ekonomicko-finančního systému, který člověka nestaví na první místo. Asi polovina obyvatelstva 27milionového národa totiž žije navzdory velkému nerostnému bohatství země v chudobě, a to také vinou dluhové krize. Navíc loni byl prezident spolu s dalšími lidmi obviněn z podvodů a úplatkářství.
Na patnáct tisíc mladých lidí přilákalo mezináboženské setkání křesťanů, muslimů a hinduistů ve sportovní hale Maxaquene v hlavním městě. Papeže obyvatelé přivítali tradičními tanci a písněmi a věnovali mu strunný hudební nástroj mbira, typický pro subsaharskou Afriku. „Nenechte si ukrást radost. Nepřestaňte zpívat a vyjadřovat veškeré to dobro, kterému jste se naučili ze svých tradic. Je však třeba se mít na pozoru před dvěma postoji, které zabíjejí přání i naději – před rezignací a nedočkavostí,“ varoval je. Mladé Afričany také vybídl, aby udržovali přátelství i s těmi, kteří smýšlejí jinak: „Solidarita je nejlepší zbraní ke změně dějin a sdílená radost je protilékem na tendenci rozdělovat.“
Papež v maputské katedrále Neposkvrněného početí promluvil k biskupům, kněžím, řeholníkům, seminaristům a také k téměř 57 tisícům laických katechetů, kteří jsou pro mozambickou pastoraci nepostradatelní. Na jednoho kněze totiž připadá asi 11,5 tisíce věřících, tedy pětkrát více než v Česku. Svatý otec zavítal i do nemocnice na předměstí hlavního města, kde komunita Sant’Egidio už 20 let pečuje o nemocné AIDS. Vrcholem papežovy návštěvy Mozambiku byla mše svatá na stadionu Zimpeto.
Madagaskarské hlavní město Antananarivo přivítalo papeže plakáty se slovem „tongasoa“ (vítej). Někteří poutníci museli na tuto nedělní mši putovat v nuzných podmínkách až tři dny a na cestu vynaložili celoroční úspory, jak uvedl P. Zdisław Grad pro Vatican News. Přišlo na ni milion lidí! „Není to jen svátek katolíků, ale celého Madagaskaru. Malgaši považují tuto návštěvu za poctu a vyznamenání,“ uvedl polský misionář, který tam působí 27 let. Podle P. Gabriela Randrianantenainy, koordinátora biskupské konference Madagaskaru, je návštěva papeže „historickým okamžikem milosti“. „Přijel mezi nás jako rozsévač pokoje,“ uvedl kněz. Podotkl také, že semináře a noviciáty jsou plné, ale církev stojí před úkolem rozpoznat mezi zájemci dobré kněze a řeholníky.
Populaci ostrova tvoří osmnáct etnik, která hovoří malgaštinou, jazykem příbuzným indonéštině, v němž se snoubí africké a asijské prvky. Žije zde více než 11 milionů křesťanů, což je asi 40 % obyvatelstva, a z nich třetinu tvoří katolíci. Nadpoloviční většina Malgašů se drží domorodých kultů. Platí zvyk, že stane-li se prezidentem katolík (jako je i nynější prezident Andry Rajoelina, který hned roku 2013 navštívil papeže ve Vatikánu), stává se premiérem protestant – a naopak.
Svoji promluvu k politikům papež František soustředil kolem základního pojmu malgašské kultury, tzv. fihavanana, tedy ducha sdílení, vzájemnosti a solidarity, kterou zmiňuje i ústava. Představitele státu vyzval, ať politiku „žijí jako službu lidstvu“. Svatý otec také vybídl k ochraně vzácných přírodních druhů čtvrtého největšího ostrova světa. I zde probíhá prudké odlesňování. Až 90 % Malgašů žije za méně než dva dolary na den.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou