Poté co se podíval na nový film Lidice, uvědomil si kardinál Dominik Duka, že podobný příběh, jaký film zobrazuje, zná i on sám. Dozvěděl se totiž, že lidické vraždění přežili další dva lidé – muž a žena – a že na jejich záchraně měl vedle dvou vojáku Wehrmachtu podíl tehdejší lidický kněz. Kontaktoval proto historiky Eduarda Stehlíka a Zdeňka Mahlera a vyšlo najevo, že příběh, který Dominik Duka slyšel poprvé už v roce 1990, zatím není známý.

Český primas tak může historický odkaz Lidic obohatit a doplnit o nové skutečnosti. Krátce po Sametové revoluci kontaktoval Dominika Duku Rakušan Josef Prinzenstein, aby jeho prostřednictvím obdaroval církev. Zároveň mu prozradil, že byl vojákem německé armády a podílel se na vyhlazení Lidic. Po vypálení vesnice pak spolu s dalšími vojáky celé místo prohledávali. „Pomalu už svítalo, ale všude byla mlha a kouř. V tu chvíli si všimli, jak z místa utíká muž se ženou. Plakali, něco říkali česky a oni jim nerozuměli,“ popisuje kardinál Duka vojákův příběh. Protože zmíněnou dvojici viděl jen Prinzenstein se svým kamarádem, rozhodli se být milosrdní a nechali je projít. Podle svědectví se dvojice ukrývala ve sklepě fary, takže na jejich záchraně se velmi pravděpodobně podílel i lidický farář P. Josef Štemberka. Pro oba vojáky měl ale tento milosrdný čin tragickou dohru. Prinzenstein strávil zbytek války ve vězení ve Wroclavi a jeho kamárád byl zastřelen.

„Přestože se zabývám Lidicemi už dlouho, neustále se objevují nové věci a příběhy, které mě překvapují,“ řekl KT historik Eduard Stehlík, který se pustil do pátrání s cílem ověřit příběh, s nímž přišel kardinál Duka. Vzhledem k velkému časovému odstupu to podle něj bude složité, přesto už historik zahájil pátrání. „Oslovil jsem německého kolegu a snažíme se vypátrat písemný záznam o rozsudku, kterým byli oba vojáci odsouzeni,“ popisuje Eduard Stehlík. Zároveň se chystá kontaktovat dceru oné prchající dvojice, která hraje v příběhu hlavní roli.

FARÁŘ BLAHOSLAVENÝM?

Mnoho otazníků zatím historikové vidí i okolo osoby lidického faráře P. Josefa Štemberky. Jedna z verzí 
například uvádí, že se mohl vyhnout popravě, ale místo toho si dobrovolně zvolil smrt se svými farníky. „Pater Štemberka sehrál významnou roli v tom, že jakkoliv byli lidičtí chlapáci urostlí, se situací se těžko vyrovnávali. Pan farář jim pomohl k duševní vyrovnanosti,“ nechal se slyšet historik Zdeněk Mahler, autor knižní předlohy k filmu Lidice.

MODLITBA PŘED POPRAVOU

Podle Duky je pravděpodobné, že se kněz se svými sousedy před popravou modlil, což připustil na nedávné besedě v Lidicích i Zdeněk Mahler. Muži byli totiž společně zavření, a přestože velká část z nich byli sympatizanti sociální demokracie a komunistické strany, v mládí na náboženství chodili a Otčenáš určitě uměli. „A v takových chvílích se člověk většinou modlí,“ dodává k tomu kardinál Duka.

Podle poválečných svědectví vojáků odcházeli lidičtí muži před popravčí četu klidně, zpříma a statečně. Dokonce nebyli spoutaní a neměli zavázané oči. Na zmíněné debatě v Lidicích proto kardinál Duka uvedl, že církev zváží, zda by P. Štemberka neměl být za své činy prohlášen 
za blahoslaveného.